rp_nv21.jpg

Kosmická sonda Voyager 2 křižuje vnější Sluneční soustavou. 25. srpna 1989 se těsně přiblížila k Neptunu a zatím je jedinou sondou, která tohoto nejvzdálenějšího plynového obra navštívila.

Tato kompozitní scéna, která vznikla na základě snímků pořízených při největším přiblížení i v následujících dnech, pokrývá slabou vnější planetu, její největší měsíc Triton a slabou soustavu prstenců. Scéna z meziplanetární perspektivy se už za Neptunovou drahou ohlíží zpět ke Slunci a zachycuje planetu i Tritona jako tenké, Sluncem osvětlené srpky.

Kolem jižního pólu jsou vidět mračna typu cirrus a tmavý pás kolem pólu, stejně jako oblačný vír nad pólem samotným. Jsou vidět i části velice slabé soustavy prstenců se třemi jasnými oblouky, které poprvé zachytila sonda Voyager při svém průletu, i když na tomto kompozitním obrazu jsou vymodelovány i ty nejslabší segmenty.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Vesmír naruby

Zorné pole má 7,5 stupňů a hvězdné pozadí je vytvořeno z údajů přehlídky oblohy se středem v souhvězdí Žirafy (Camelopardalis), což odpovídá pohledu Voyageru při odletu od vznešené Neptunovy soustavy.

Zdroj: Assembly/Processing – Rolf Olsen, Data – Voyager 2, NASA Planetary Data SystemRobert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (USRA); česky: Josef Chlachula, astro.cz