nv

Potkávali se lidé a neandrtálci, nebo se dokonce křížili? Na tuto otázku již známe odpověď: Sexuální kontakty dokázala přítomnost neandertálské DNA v genomu člověka. Nyní vědci poprvé objevili opačnou stopu:­ lidskou DNA v dědičné informaci neandrtálce.

Člověk žijící v současnosti – během posledních pár tisíc let, řekněme – je uvyklý být jediným zástupcem svého druhu na světě. Není snadné představit si situaci, kdy na planetě Zemi žilo vedle sebe více druhů rodu Homo, nejen anatomicky moderní člověk Homo sapiens. Přitom ještě docela nedávno dělali našim předkům společnost příslušníci druhů Homo neanderthalensis, Homo floresiensis či vymírajícího Homo erectus. Vědce zabývající se paleoantropologií přitom odedávna zajímalo, zda se populace různých druhů rodu Homo setkávaly, či zda se dokonce nemohly křížit. Předchozí výzkumy popsaly mezidruhové sexuální kontakty vedoucí ke vzniku životaschopného potomstva – doklady těchto událostí si neseme v sobě jako neandertálskou stopu v genomu. Badatelům však drahnou dobu vrtalo hlavou, proč nenachází obdobnou lidskou stopu v genomu neandertálců. Konec této záhady přináší studie týmu Martina Kuhlwilma zveřejněná v únoru 2016 v časopise NatureDokládá totiž existenci genového toku od moderních lidí k altajským neandertálcům. Přečtěte si více v obsáhlém článku Martina Hory a Romana Šolce na webu populárního časopisu Vesmír.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Observatoř Athena odhalí tajemství vzniku obřích černých děr v centrech galaxií
Zdroj: Vesmír, foto: Dora Čančíková