Světlý kráter Reiner Gamma
Světlý kráter Reiner Gamma

NASA pomocí simulací konečně odhaluje, co by mohlo stát za “lunárními víry”, které lidstvo na měsíčním povrchu pozoruje již celé věky.

Dříve se uvažovalo, že jsou to starodávné stopy po magnetickém poli, které byly vepsány do tehdy rozžhavených měsíčních hornin. Oblasti vírů jsou méně zvětralé než jejich okolí. Platí totiž, že po odhalení hornin (např. vlivem impaktu meteoritu) dochází k zvětrávání materiálu vlivem kosmického (a slunečního) záření, a ten postupně tmavne.

Jaká je pravá podstata těchto lunárních vírů?

Teoretici zatím zvažovali tři nejpravděpodobnější scénáře:

  1. Vzorce “vírů” vznikly rozprostřením žhavého materiálu po pádu komety, který si zachoval magnetické pole.
  2. Impakty meteoritů různého složení vyvrhly nízko nad povrch Měsíce částečky látky, které se na povrchu ve slabém magnetickém poli samotného Měsíce poskládaly dle své magnetické susceptibility (fyzikální podstata jevu viz wikipedia).
  3. Poslední teorie se nezabývá vznikem, ale následkem, uvažujícím již prvotní úvahy – slunečním větrem, erodujícím povrch Měsíce, obsahuje hlavně nabité částice a ionty. Vlastní magnetické pole těchto oblastí by pak mohlo vytvářet štít proti větru, a tak je uchránit před erozí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Pozor, měsíc Phobos je pod napětím!

Problémem se může zdát, že odhadovaná síla měsíčního magnetické pole je 300× slabší než pozemské magnetické pole, tudíž bylo otázkou, zda stačí ke stínění Slunečního větru. S využitím moderních simulačních technik vědci z Goddardova výzkumného centra ukázali, že i slabé magnetické pole může vytvořit silné elektrické pole při interakci se samotnými nabitými částicemi, které se pokoušejí proniknout skrz. To plně dostačuje na odchýlení dalších částic, což brzdí efekt zvětrávání podložního materiálu Měsíce. Pozorování družice LRO tuto hypotézu zatím podporuje též, nicméně ani ostatní scénáře zatím nejdou ze stolu.

“Dokud nám někdo neudělá měření intenzity magnetického pole v těchto oblastech, nebudeme znát správný scénář s jistotou”, uzavírá John Keller, autor výzkumu.


Zdroj: ExoSpace, autor: UP Crowd
Magnetická susceptibilita (wikipedia.org)
NASA Research Gives New Insights into How the Moon Got ‘Inked’ (nasa.gov)
Solar wind interaction with the Reiner Gamma crustal magnetic anomaly: Connecting source magnetization to surface weathering (sciencedirect.com)
Solar wind plasma interaction with Gerasimovich lunar magnetic anomaly (onlinelibrary.wiley.com)
Kinetic simulations of kilometer-scale mini-magnetosphere formation on the Moon (onlinelibrary.wiley.com)