nv

Výrazně rozvinuté a prohloubené sucho v loňském létu nebylo po mírnější zimě s nižší sněhovou pokrývkou spojenou s nízkými zásobami vody zažehnáno a nyní na počátku teplé části roku dochází k jeho opětovnému rozšiřování a prohlubování, kdy rychle ubývají malé zásoby vody utvořené přes zimní sezónu. Tento článek hodnotí aktuální situaci týkající se sucha s ohledem na vývoj v minulosti.

Sucho lze rozdělit na několik druhů a každý druh sucha vzniká na základě působení specifických faktorů či na základě kombinace těchto faktorů. Odhlédneme-li od druhů sucha nepodstatných z hlediska hydrometeorologie (tím je zejména sucho socioekonomické či případně zemědělské) rozeznáváme klimatologické nazývané též meteorologické sucho a sucho hydrologické.

Klimatologické sucho vzniká v důsledku delšího období bez dostatečných srážek, kdy dochází na základě působení dalších faktorů (zejména vysoká teplá, silný vítr) k většímu výparu z krajiny než přísunu vlhkosti a dochází tím k záporné vodní bilanci daného území. Při výskytu tohoto sucho hrozí požáry vegetace ve vhodné přírodě za působení další pro rozvoj sucha a požárů vhodných podmínek.

Hydrologické sucho nastává po výskytu klimatologického, kdy klimatologické sucho působí již delší dobu a začíná se projevovat ve větších hloubkách pod zemí a projevuje se tedy poklesem zásob podzemních vod, vodnosti toků a s tím souvisejícím snížením průtoků a stavů vodních toků, při delším trvání snížení hladin v nádržích a rybnících, vysychání mokřadů a bažin a podobně. Důsledkem tohoto sucha jsou tedy nízké průtoky na tocích a problém s nedostatkem nejen užitkové, ale i pitné vody. Dalším druhem je sucho zemědělské, hodnocené z hlediska zemědělství v podobě dostatečné vláhy pro rostlinstvo.

Sucho v loňském roce se rozvinulo zejména v letním období jako spolupůsobení dvou zásadních faktorů pro sucho a to vysokých teplot, intenzivního slunečního svitu a nízkých, převážně pouze lokálních srážek. tím došlo k trvale záporné vodní bilanci a prohlubování sucha. To se značně prohloubilo během suchého července a po extrémně suché a horké první polovině srpna. Případné plošnější srážky následně z území odtekly a sucho pokračovalo i v první polovině klimatologického podzimu.

Pro zjištění „kořenů“ sucha ovšem musíme dále do historie. toto sucho má původ v teplých a suchých předcházejících zimních sezónách, k nimž se přidal faktor horkých a suchých letních sezón. Velice suchá byla například zimní sezóna 2013/2014, o něco méně pak 2014/2015, avšak obě byly teplotně výrazně nadnormální a to podobně jako celé roky 2014 a 2015 a opět nedošlo k doplnění deficitu srážek z letních období. Srážek začalo přibývat ve druhé polovině podzimu 2015 a vlhčí byla zimní sezóny 2015/2016, avšak byla opět teplotně nadprůměrná s nižšími zásobami sněhu na horách a nedostatkem sněhu v polohách ne horských.

Sucho je vždy záležitostí dlouhodobější na rozdíl od opačného hydrologického extrému povodní, které často trvají jen dny, spíše výjimečně pak týdny. Nestává se ovšem, že by trvaly měsíce (vyjma extrémních případů ze světových extrémů počasí) či se přenášely z jednoho roku do následujícího. U sucha je tomu ale opačně a jedná se o jeden z jeho rozlišovacích znaků.

Podíváme-li se na sucha v minulých letech či případně stoletích, tak zjistíme že se vždy sucho přenášelo minimálně do následujícího roku, ať se jednalo o sucho v období 1973-1974, 1983-1984 či 2003-2004 a stejně je tomu tak v současné době. Déletrvající sucha se objevila v období let 1825-1842 nebo dávnější historie z období let 1747-1760, 1647-1665, 1533-1540, 1503-1517 a podobně. Výrazná sucha se objevila v letech 1893, 1904, 1911, 1921, 1935, 1982, 1990 či 1992. sucha, která se přenášela do dalších let bylo možno pozorovat i v letech 1932-1933, 1951-1953, 1971-1973 či 1989-1991. Ale roků s výraznějším suchem najdeme i více a to zejména se suchem které se projevilo regionálněji, byť jeho definice zní jako jev plošnější.

Letošní sucho má opět základ v loňském roce, uplynulé zimní sezóně, plus ale také v předcházejícím období, které lze považovat jako za základní „kámen“ loňského sucha a celého současně převažujícího suchého období. Která situace v klimatickém vývoji bude tou počáteční pro rozvoj výraznějšího suchého období? Kdy takové období definitivně skončí? Jak a kde se takové sucho projeví? To nelze predikovat. Sucho je mnohem obtížněji předpověditelné než povodně či jiný hydrometeorologický jev. Nelze tedy říci ze současného pohledu, že letošní léto přinese vydatné srážky a toto suché období jím skončí. Současně nelze konstatovat na druhou stranu, že bude počasí určitě pokračovat v současném trendu a v létě bude mít stejný či obdobný průběh jako loni a sucho bude stejně či více rozvinuté.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   NASA vybere novou kosmickou observatoř

Po mírné zimě s nízkými zásobami sněhu na horách a velice krátkodobou a velmi nízkou pokrývkou mimo hory nedošlo k dostatečné dotaci podzemních vod a to je základem pro vznik letošního sucha za určitých podmínek během vegetační části roku. Území není v ČR nasyceno vyjma horských oblastí, kde přeci jen určitá pokrývka poskytla zásobu vody a tamní území nasytil vydatnější podzimní srážky či kapalné srážek během zimního období. Ani v těchto oblastech za předpokladu pokračujících podmínek pro rozvoj sucha nevydrží dostatečná zásoba vody v půdě a podzemních vodách po celou teplou část roku. V případě obdobného či shodného průběhu počasí v měsících červen až září jako v loňském roce (již nyní zaznamenáváme i přes časté studené počasí nedostatek vláhy vlivem nízkých srážkových úhrnů) lze očekávat opět problém se suchem na klimatické, zemědělské i hydrologické úrovni. V některých oblastech již nyní zaznamenáváme nízké průtoky vodních toků, na četných místech přetrvávají nízké vydatnosti pramenů a malé zásoby podzemních vod. To si rozeberme podrobněji v dalších odstavcích věnovaných aktuálnímu hydrologickému stavu s pokusem seriózního pohledu na sucho v dalším období letošního roku.

Vyjma horských oblastí je v ČR nízké či případně velmi nízké nasycení území. Nejnižší nasycení registrujeme od hlavního města západně a jihozápadně, ale také ve střední Polabí a na jižní Moravě. To jsou typicky oblasti ohrožené suchem jako první. Tomu odpovídá i riziko požárů závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách. To jen přechodně a lokálně zmírňují konvekční srážky. Nejvyšší stupeň rizika požárů platí právě pro oblast Prahy a Plzeňska plus přilehlých oblastí a dále pro oblast jihu Moravy. V souvislosti s teplým a převážně polojasným počasím je nutno v dalších dnech čekat vlivem většího výparu prohlubování sucha a zvyšování míry rizika vzniku požárů. Místní srážky situaci příliš nezlepší a příliš srážek nebude ani v dalším týdnu, kdy se vrátí po slabém ochlazení opět letní teploty.

Hladiny podzemních vod jsou v ČR trvale nízké až velmi nízké vyjma horských oblastí, kde došlo k dotaci z tajícího sněhu. vodnost většiny našich hlavních toků i drobných vodních toků je nízká, vodnost nížinných toků i velmi nízká. Panuje tedy ve vztahu k normálu mírný až výrazný podprůměr až na malé výjimky v podobě horních částí větších toků a horských toků. S tím souvisí i výskyt stavů sucha na vodních tocích, které převládají v severních a jihozápadních Čechách či na jihu Čech. S pokračujícím suchým počasím je zřejmé, že bude takovýchto míst opět přibývat.

Pravděpodobnost výskytu a prohlubování sucha v letošním letním období (červen až září):

  • Převaha lokálních a prudších srážek = rychlý odtok, umocněný již existujícím suchem
  • Pravděpodobnost pokračování suchého období z minulého roku jako celé suché období
  • Pravděpodobnost vysokých teplot dle teorie vlivu změny klimatu
  • Pravděpodobnost nižších srážek a lokálně více omezených dle teorie vlivu změny klimatu

Prozatímní klimatické prognózy nenaznačují pro nejbližší období (první klimaticky letní měsíc) zvýšení srážkových úhrnů avšak spíše naopak.


Zdroje: ČHMÚ – Portál Sucho, dostupné na http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho, ČHMÚ – Hlásná a předpovědní povodňová služba (HPPS), dostupné na http://hydro.chmi.cz/hpps/. Kopp, J. Němec, J. a kol. vodstvo a podnebí v ČR, 2009. Autor: METEOAKTUALITY