nv

Ze složení 2,7 miliardy let starých mikrometeoritů dopadlých na zemský povrch usuzuje vědecký tým z australské Monash University pod vedením Andrewa Tomkinse spolu s kolegy z Australian Synchrotron a londýnské Imperial College na složení tehdejší zemské atmosféry.

Vzhledem k tomu, že v jejích vrchních vrstvách došlo k oxidaci železného mikrometeoritického prachu na oxidy železa, muselo v ní být dostatek kyslíku, zhruba stejně jako dnes. Vznikl tam nejspíš rozkladem oxidu uhličitého ultrafialovým zářením ze Slunce.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Vesmír naruby

Promísení celé atmosféry pravděpodobně bránila díky skleníkovém jevu přehřátá vrstva methanu, která oddělovala svrchní kyslíkem bohatou vrstvu od spodní, tehdy tímto plynem chudé.

Všech 60 zkoumaných vzorků pochází z vápencových usazenin v oblasti Pilbara v Západní Austrálii. Jeden z nich vidíme na přiloženém snímku elektronového mikroskopu.


Zdroj: AKADEMON, autor: RNDr.Ondřej Dvořák, CSc., foto: Andrew Tomkins