Astronomové z Masarykovy univerzity využívají ke svému pozorování dalekohledy na celém světě. Během třítýdenní stáže na South African Astronomical Observatory (SAAO, Sutherland, Jižní Afrika) se věnovali výzkumu těsných dvojhvězd s velmi krátkou oběžnou dobou. Vývoj takových soustav je stále do jisté míry záhadou. K objasnění by měly přispět i nejnovější měření ze SAAO.

Doc. Miloslav Zejda, vedoucí pozorování, společně s doktorandkou Mgr. Lenkou Janekovou, pracovali 21 dní na astronomické observatoři SAAO v Jižní Africe. Jejich pozorování spočívalo v měření změn jasnosti vybraných proměnných hvězd. V letošním roce využívali dalekohled s průměrem zrcadla 1 m s velmi citlivou CCD kamerou.

Většina hvězd ve vesmíru není osamocených, jako naše Slunce, ale žije v párech. Během jejich vývoje může dojít k situaci, že obě hvězdy vyplní prostor, který mají ve dvojhvězdě k dispozici (tzv. Rocheův lalok), a vznikne kontaktní dvojhvězda. Většina dvojhvězd, sledovaných během pobytu na SAAO, je tvořena páry málo hmotných, chladných červených trpaslíků. Jen zcela výjimečně mohou být oběžné doby složek těchto dvojhvězd kratší než 5,5 hodiny.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   NASA vybere novou kosmickou observatoř

Uspokojivé vysvětlení existence této hranice dosud chybí. K objasnění záhady by měla přispět i nová měření pod vedením doc. Zejdy. Z naměřených změn jasnosti (světelných křivek) je možné určit parametry sledovaných dvojhvězd, jejich složek i okolního mezihvězdného prostředí. Interpretací dat se budou zabývat jak astrofyzici z Masarykovy univerzity, tak jejich kolegové z Číny. Vědci předpokládají, že výsledky pomohou lépe porozumět vývoji těsných dotykových dvojhvězd a přispějí k vyřešených dosud otevřených problémů jako např. odhalení příčiny omezení oběžných period nebo určení role magnetického pole v těsných dotykových dvojhvězdách.

nvaf2


Zdroj: Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně, foto: Lenka Janeková, vedoucí pozorování: doc. Miloslav Zejda