Již za dvanáct dní bude sonda Juno po pětileté cestě navedena na polární oběžnou dráhu kolem největší planety Sluneční soustavy – planety Jupiter.

Sonda odstartovala pomocí rakety Atlas V v pátek 5. srpna 2011 z kosmodromu na mysu Canaveral. Využila manévru ‚gravitačního praku‘, a to tak že zamířila k Marsu, v říjnu 2013 pak proletěla kolem Země ve vzdálenosti 564 km a získala potřebnou rychlost a energii pro let k Jupiteru.

Krátce po průletu kolem Země NASA oznámila, že sonda je v nouzovém režimu. Zůstává v kontaktu se Zemí, ale vysílá jen malé množství dat. Tato nervy drásající situace však netrvala dlouho a od planety Země už Juno odlétala ve výborném technickém stavu.

3 625 kilogramů vážící drobeček Juno je kromě solárních panelů vybaven také těmito přístroji: mikrovlnný radiometr (MWR), infračervený mapovač polárních září (JIRAM), detektor energetických částic (JEDI), detektor rádiových a plasmatických vln (WAWES), ultrafialový spektrograf (UVS) a nechybí ani kamera, jakož i vysokozisková anténa.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   SERIÁL: Vesmír podle Messiera (70.)

A jaký je úkol Mise Juno? Porozumět Jupiterovým dynamickým a strukturálním vlastnostem prostřednictvím stanovení hmotnosti a velikosti Jupiterova jádra, jeho gravitačního a magnetického pole a vnitřního proudění. Proměřit složení Jupiterovy atmosféry, zejména množství plynů schopných kondenzace (H2O, NH3, CH4 a H2S), určit teplotní profil atmosféry planety, profil rychlostí větrů a prozkoumat oblačnou pokrývku do větší hloubky, než byla schopna sonda Galileo. Prozkoumat a charakterizovat prostorové struktury Jupiterovy polární magnetosféry.

4. července 2016 dorazí Juno do cíle. NASA při této příležitosti natočila zajímavý trailer v hollywoodském stylu, na který se můžete podívat v úvodu článku. Doufejme, že technika vydrží ty neuvěřitelné dávky radiace a že se již brzy budeme moci těšit z nových poznatků o této pozoruhodné planetě. Hodně štěstí, Juno!

pia19639_main

Zdroj: Wikipedia, NASA, foto & video: NASA/JPL