Publicistický seriálový pořad, který je zároveň pozvánkou ke sledování noční oblohy i vzdělávacím pořadem o vesmíru.

V parném vedru studia TV NOE při teplotách blížících se 40 °C vznikl další díl našeho pořadu Hlubinamivesmíru. Tisíciwattové žárovky dělají své, klimatizace je v chodu jen mimo natáčení, aby její zvuk nerušil mikrofony, maskérka má plno práce, aby krůpěje potu na čele moderátora nebyly jeho trvalým kosmetickým doplňkem, kamery jsou připraveny, režie rovněž, zelené pozadí na klíčování je nasvětleno, a tak můžeme spustit…

Červencové putování nebeskou oblohou nás zavede k Jupiteru a jeho úžasným Galileovým měsícům, dále k atraktivní Orlí mlhovině v souhvězdí Hada i do tzv. Hlubokých polí, nejvzdálenějších končin vesmíru.

Nejprve se moderátor Jindřich Suchánek a jeho host RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. – vedoucí Hvězdárny a planetária Johana Pallisy v Ostravě, zastaví pod souhvězdími letní oblohy, aby ukázali zajímavé souhvězdí Hada, Hadonoše a Orla.

Souhvězdí Hada je ojedinělé tím, že je rozděleno na dvě části, a sice na Hlavu a Ocas hada. Mezi nimi je Hadonoš. Toto má svůj původ v historii, kdy Had byl původně jediným souhvězdím, ale pro svou rozlehlost byl oficiálně rozdělen Mezinárodní astronomickou unií v r. 1930 na souhvězdí dvě a ještě k tomu Had na další dvě části. Není to souhvězdí oproti Orlovi, které rovněž spatříme poměrně nedaleko. nijak výrazné ani s jasnými hvězdami, ale je velmi bohaté na různé objekty. Jedněmi z nich, mlhovinami, se budeme zabývat i v tomto díle.

Po procházce souhvězdími se společně přeneseme spolu s představami NASA a jejich uvažovaného ambiciózního programu JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter), dnes možná již z finančního důvodu opuštěného, k naší největší planetě, k Jupiteru. Tam budeme sledovat povrch i bouřlivou atmosféru plnou vírů z nichž nejmohutnější Rudá skvrna trvá již více než 200 let. Na pozadí obrazu můžeme sledovat rotujícího Jupitera i povrch jeho měsíců.

Io – nejbližší měsíc Jupiterův překvapí svou barevností i trvalou dynamickou vulkanickou činností.

Europa – nejmenší z Galileových Jupiterových měsíců poodhalí, že na povrchu je převážně vodní led a
možná pod ním i oceány.

Ganymed – největší měsíc sluneční soustavy navštívíme i v úchvatném animovaném přeletu nad
povrchem.

Callisto – nejvzdálenější Galileův měsíc je mrazivým, přesto nádherným světem.

Shlédneme i několik malých měsíčků Jupitera (Thebe, Amalthea, Metis), zatím jen v nepříliš rozlišeném obraze, protože podrobnější průzkum těchto malých těles u dalekého Jupitera nás stále čeká.

Po návštěvě Jupitera se přibližováním skrze Hubblův teleskop dostaneme až k Orlí mlhovině (M16) v souhvězdí Hada (Hadův ocas), vzdálené 6.500 světelných let (ly). Barevná úchvatnost a překvapivé struktury sloupů mračen spatříme v rotujících obrazech a detaily tzv. Orlích vajec, kde se nyní tvoří hvězdy. Nenechají nikoho na pochybách, že jsme svědky stále probíhajícího velkolepého divadla stvoření.

„Nedaleko“ od Orlí mlhoviny se zastavíme i u temné Hadí mlhoviny (S mlhoviny) a mlhoviny Dýmka, abychom si přiblížili proč nezáří a zakrývají hmotu za sebou.

Následně se doslova ponoříme do Hlubin vesmíru, neboť poputujeme tzv. zoomingem do Hlubokých
polí
, nejvzdálenějších končin až na samém okraji vesmíru. Brouzdáním po těchto polích zakončíme červencové nebeské putování.

Seriál Hlubinami vesmíru je na webu NÁŠ VESMÍR uváděn s laskavým svolením TV NOE. A tak pojďme a nechme se unést nekonečným prostorem – hlubinami vesmíru – a prožijme onu sounáležitost s kosmem, který nám dává náznak odpovědí pro nikdy nekončící otázky.


Zdroj: TV NOE, autor: Jindřich Suchánek