Infračervený přístroj HAWK-I na dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope) v Chile se zadíval do srdce mlhoviny v Orionu mnohem hlouběji, než kdokoli či cokoli předtím. Pozoruhodný snímek odhaluje asi desetkrát víc hnědých trpaslíků a osamělých objektů s hmotností typickou pro planety, než bylo dosud známo. Tento objev představuje výzvu pro doposud přijímanou představu historie tvorby hvězd v Orionu.

Mezinárodní tým využil schopností infračerveného zařízení HAWK-I na dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope), aby pořídil doposud nejhlubší (tj. obsahující co nejvíc slabých objektů) a nejdetailnější pohled na mlhovinu v Orionu. Nejen, že vznikl nádherný snímek, ale byla také odhalena přítomnost mnoha slabých hnědých trpaslíků a osamocených objektů s hmotnostmi typickými pro planety. Samotná přítomnost těchto těles s nízkou hmotností poskytuje vzrušující pohled do historie tvorby hvězd v mlhovině.

Známá mlhovina v Orionu leží v souhvězdí Orion a měří asi 24 světelných let. Ze Země je viditelná pouhým okem jako rozmazaná ploška v Orionově meči. Některé mlhoviny, včetně té v Orionu, jsou ozařovány ultrafialovým zářením z mnoha horkých hvězd, které se v nich tvoří, což vede k ionizaci plynu a ten pak jasně září.

Relativní blízkost mlhoviny v Orionu z ní dělá ideální testovací objekt, na kterém chceme pochopit proces a průběh tvorby hvězd, abychom dokázali určit, kolik hvězd a jak hmotných se tvoří.

Amelia Bayo (Universidad de Valparaíso, Valparaíso, Chile; Max-Planck Institut für Astronomie, Königstuhl, Německo), spoluautorka nového článku a členka výzkumného týmu, vysvětluje, proč je to důležité: Vědět a porozumět tomu, kolik málohmotných objektů je v mlhovině v Orionu, je velmi důležité pro určení mezí teorií tvorby hvězd. Dnes už chápeme, že proces vzniku těchto těles s nízkou hmotností záleží i na jejich okolí.

Tento nový obrázek vyvolal velké vzrušení, protože odhalil neočekávané množství objektů s velmi nízkou hmotností, což naznačuje, že se v mlhovině v Orionu tvoří poměrně mnohem více málohmotných objektů, než v bližších a menších oblastech tvorby hvězd.

Astronomové spočítali, kolik a jak hmotných objektů se tvoří v oblastech jako je mlhovina v Orionu z důvodu lepšího pochopení procesu tvorby hvězd. Před tímto výzkumem odpovídal největší počet známých objektů hmotnosti okolo jedné čtvrtiny hmotnosti našeho Slunce. Objev mnoha nových objektů s hmotnostmi mnohem nižšími, vytvořil druhé maximum v křivce rozdělení hmotností hvězd na hodnotě odpovídající mnohem nižší hmotnosti.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   VIDEO: Mohutný výtrysk koronální hmoty

Pozorování také dost silně naznačují, že počet planetárních těles by mohl být mnohem větší, než se doposud soudilo. Zatímco technologie, která by je dokázala jednoduše pozorovat, zatím neexistuje, budoucí dalekohled ESO E-ELT (European Extremely Large Telescope), který by měl začít pozorovat v roce 2024, je navržen tak, že bude schopen pozorovat tyto planetární objekty, a je to jedním z jeho cílů.

Vedoucí týmu Holger Drass (Astronomisches Institut, Ruhr-Universität Bochum, Bochum, Německo; Pontificia Universidad Católica de Chile, Santiago, Chile) se rozplývá nadšením: Naše výsledky mi připadají jako pohled do nové éry výzkumu tvorby planet a hvězd. Velké množství volně pohybujících se planet detekovaných současnou úrovní pozorovacích schopností mi dává naději, že pomocí E-ELT odhalíme mnoho menších planet o hmotnosti Země.


Zdroj: Tisková zpráva ESO, foto: ESO/H. Drass et al., video: ESO/H. Drass et al., Igor Chekalin, music: Johan B. Monell (www.johanmonell.com)