Publicistický seriálový pořad, který je zároveň pozvánkou ke sledování noční oblohy i vzdělávacím pořadem o vesmíru.

Dnešním dostaveníčkem pod hvězdnou oblohou Vás budou provázet moderátor pořadu Jindřich Suchánek společně s vedoucím Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě RNDr. Tomášem Gráfem, Ph.D.

Nejprve se podíváme pod srpnová souhvězdí Střelce, Štíra, Delfína aj. Potom navštívíme komety a meteory. V úchvatné animaci společně se sondou Deep Impact (Hluboký dopad) se přiblížíme ke kometě Tempel 1, abychom spatřili vynikající úspěch soudobé kosmonautiky, kdy projektil vystřelený touto sondou po svém nárazu (4.7.2005) zapříčinil vychrlení hmoty, kterou sonda následně odebrala, aby ji pak mohla studovat a přinést na Zemi. Povídání o kometách a meteorech je doprovázeno četnými fotografiemi, a tak můžeme spatřit nádherné komety let minulých (Halleyovu, Pojmanski, Hale-Bopp, Hyakutake aj.) i letošní (2007) McNaught.

Dozvíme se, že meteory jsou často pozůstatkem právě komet, neboť ony, když obíhají kolem Slunce na svých mnohdy velmi výstředných drahách, „trousí“ vlivem slunečního větru svou hmotu, která odtržena krouží dále v jejich drahách. Země, když potom na svém oběhu kolem Slunce projde drahou komety, sbírá toto kosmické smetí a při nárazu dojde ke shoření – ionizaci, kterou spatříme jako meteor. Dopadne-li pak větší úlomek, který nedokáže shořet, až na zem, mluvíme o meteoritech.

V srpnu v nocích z 12. na 13. a z 13. na 14. spatříme na obloze pravděpodobně větší výskyt meteorů, protože Země projde před polednem 13.8. právě jednou takovou drahou komety, a sice Swift-Tuttle. Říkáme tomu meteorický roj Perseidy podle toho, že v souhvězdí Persea se nachází tzv. radiant. To je místo, odkud mohou meteory vylétávat, protože Země míří právě tímto směrem na své dráze kolem Slunce – přejeme jasné nebe a pěknou podívanou.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   V září proletí nedaleko Země velká planetka. V říjnu malá, ale hodně blízko

Po návštěvě komet a meteorů se povzneseme směrem ke středu naší Galaxie – Mléčné dráhy, abychom poznávali krásy a zákonitosti mlhovin Laguna a Trifid. Jejich nádhera přitáhne dozajista každého. Barvy a tvary těchto mlhovin jsou, ostatně jako každého kosmického tělesa, pastvou nejen pro oči, ale i pro duši…

V kapitole o galaxiích se vydáme tentokrát na jižní hvězdnou oblohu, protože se tam nachází nám jedny z nejbližších galaxií – Velké a Malé Magellanovo mračno. Tyto galaxie, pro svou blízkost, mohou spatřit lidé i bez dalekohledů jako mlhavé obláčky. My si je však přiblížíme prostřednictvím snímků z Hubblova kosmického teleskopu, protože můžeme potom studovat detaily, tj. struktury, tamější objekty i zákonitosti.

Dozvíme se například, že jsou pravděpodobně galaxiemi nepravidelnými a patří mezi malé galaxie, které společně s naší Mléčnou dráhou, Velkou galaxií v Andromědě a dalšími, tvoří místní skupinu galaxií.

Obecné téma se bude v srpnu točit kolem naší Sluneční soustavy. Na pozadí můžete sledovat pohled zpovzdálí, kde oběh planet je naznačen soustřednými kružnicemi – lépe řečeno elipsami jejich trajektorií.

Seriál Hlubinami vesmíru je na webu NÁŠ VESMÍR uváděn s laskavým svolením TV NOE. A tak pojďme a nechme se unést nekonečným prostorem – hlubinami vesmíru – a prožijme onu sounáležitost s kosmem, který nám dává náznak odpovědí pro nikdy nekončící otázky.


Zdroj: TV NOE, autor: Jindřich Suchánek