Publicistický seriálový pořad, který je zároveň pozvánkou ke sledování noční oblohy i vzdělávacím pořadem o vesmíru.

Po procházce mezi souhvězdími se tentokrát zaměříme na nejbližší a nejvzdálenější planety od Slunce – jsou jimi Merkur a Neptun.

Merkur byl naposledy zkoumán podrobněji v roce 1974 a teprve nyní (2007) se k němu blíží sonda Messenger. Společně s ní se v animaci přiblížíme k této pozoruhodné planetě, abychom se podívali k jejímu povrchu.

U planety Neptun nás překvapí jasně modré zbarvení, které je zapříčiněno větším výskytem metanu. I jeho největší měsíc Triton zaujme tajemným povrchem, kde byl ve vysoké míře odhalen tzv. kryovulkanismus. Na tento neptunův měsíc i další skutečnosti se podívejte v zářijovém dílu našeho pořadu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Observatoř Athena odhalí tajemství vzniku obřích černých děr v centrech galaxií

Po návštěvě planet se přesuneme k mlhovinám – nejprve v souhvězdí Kefea k Bublinové mlhovině, která svou milou vizáží bublinky ztracené v nekonečnu přináší zalíbení pro oko i duši. I tak fantastické objekty, jako ona, nalézáme v díle stvoření! Dalšími mlhovinami, u kterých se zastavíme budou Závojová mlhovina v Labuti, která je pozůstatkem výbuchu supernovy a nedaleké mlhoviny Severní Amerika a Pelikán. Závojová mlhovina nás v povídání přenese k supernovám, abychom si je blíže popsali a vysvětlili jejich vznik i procesy doprovázející jejich bouřlivý vývoj – např. neutronové hvězdy a pulsary.

Celý pořad je doprovázen animacemi i fotografiemi z NASA i ESA.

Seriál Hlubinami vesmíru je na webu NÁŠ VESMÍR uváděn s laskavým svolením TV NOE. A tak pojďme a nechme se unést nekonečným prostorem – hlubinami vesmíru – a prožijme onu sounáležitost s kosmem, který nám dává náznak odpovědí pro nikdy nekončící otázky.


Zdroj: TV NOE, autor: Jindřich Suchánek