Turbulentní hranice

Právě se díváme na okraj velkého molekulárního oblaku, který leží za mlhovinou v Orionu ve vzdálenosti 1400 světelných let od Země.

Vlevo je širokoúhlý snímek oblasti z přístroje HAWK-I, který je nainstalován na dalekohledu VLT (Very Large Telescope). Bílý obdélník označuje vybranou menší oblasti, kterou zobrazuje s velkým rozlišením obrázek vpravo, pořízený pomocí dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array).

Pro astronomy jsou molekulární oblaka – kromě toho, že jsou krásná – velmi lákavými objekty. V oblacích probíhá tvorba hvězd a na jejich okrajích probíhají důležité astrochemické reakce, do kterých vstupují atomy a ve kterých vznikají molekuly.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Je Proxima Centauri nejbližší hvězdou ke Slunci? Ano, ale pouze prozatím!

Pomocí pozorování z ALMy byli vědci schopni rozlišit přechod z atomární do molekulární fáze na hranici molekulárního oblaku v Orionu. Protože Orion je nejbližší místo tvorby hvězd hmotnějších hvězd, je to ideální cíl k studiu těchto astrochemických procesů. Kromě toho nabízí možnost detailního zkoumání interakce nově vytvořených hvězd se svým okolím.

Obě pozorování ukazují, že fascinující astrochemický přechod z atomové do molekulární fáze se odehrává ve velmi turbulentním prostředí. Obzvláště obrázek z dalekohledu ALMA připomíná tmavé předbouřkové mraky v zemské atmosféře.


Zdroj: ESO, foto: ESO/Goicoechea et al.