Hubble se zaměřil na ostatky bílého trpaslíka

Ve Velkém Magellanově mračnu, 160 tisíc světelných let od naší rodné hroudy, byla ještě před několika tisíci lety hvězda, kterých je jinak třeba v naší Galaxii asi 97 %. Dnes už tam ta hvězda není. Zbyly po ní jen rozptýlené hvězdné ostatky. Co se stalo?

V místě, kam Hubble Space Telescope na tomto snímku zaměřil svůj ostrozrak, přesněji kameru WFC3, explodoval bílý trpaslík a astronomové jej znají pod označením DEM L71. Bílý trpaslík vzniká zhroucením hvězdy o průměrné nebo mírně podprůměrné hmotnosti.

Tyto hvězdy nejsou dostatečně hmotné, aby dosáhly ve svém jádře teplot potřebných k fúzi uhlíku. Poté, co se stanou rudým obrem během své fáze spalování hélia, což čeká i naše Slunce, odhodí své vnější vrstvy a ty vytvoří planetární mlhovinu. Na místě původní hvězdy zůstane jen neaktivní jádro skládající se převážně z uhlíku a kyslíku.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Mise Dawn bude pokračovat

Toto jádro nemá další zdroj energie, takže zvolna vyzařuje energii nashromážděnou za aktivního života hvězdy a chladne. Protože není chráněno před gravitačním kolapsem fúzními reakcemi, stane se extrémně hustým. Bílý trpaslík je udržován tlakem degenerovaného elektronového plynu.

Maximální hmotnost bílého trpaslíka, po jejímž překročení již degenerační tlak není schopen odolat gravitaci, je asi 1,4 hmotností Slunce. Bílý trpaslík, který přesáhne tuto hodnotu (Chandrasekharova mez), obvykle přenosem hmoty ze svého hvězdného průvodce, exploduje jako supernova typu Ia. A to se přihodilo právě zde.

Zdroj: NASA, cs.wikipedia.org, foto: ESA / HST a NASA, Y. Chu