Od roku 1999, kdy byla uvedena do provozu rentgenová observatoř Chandra, se stalo dobrým zvykem, že je jednou ročně z archivu uvolněno pro odbornou i laickou veřejnost velké množství snímků. Rok 2016 není výjimkou a tak si můžeme opět prohlédnout fantastické obrázky.

Novým pokladem v archivu je tato šestice snímků, které jsou pořízeny také ve viditelné a infračervené oblasti, a to za přispění spolupracujících teleskopů. Uvedené snímky jsou jen velmi malou část pokladů, které se v archivu rentgenové observatoře Chandra ve skutečnosti nacházejí. Co vlastně na snímcích vidíme?

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Ledovců někde ubývá, jinde přebývá

Westerlund 2

Shluk mladých hvězd (stáří přibližně 1 až 2 mil. let) je od nás vzdálen přibližně 20 000 světelných let. Data ve viditelné oblasti (zelená a modrá) pořídil Hubbleův kosmický teleskop. Hustá mračna jsou v podstatě porodnicí hvězd. Rentgenové záření (fialová), detekované observatoří Chandra, mračny bez překážek proniká.

3C31

archives_3c31_thmGalaxie 3C31 je od nás vzdálena 240 mil. sv. let. Jde o velmi silný zdroj rádiového záření, což pomohlo astronomům určit hustotu a teplotu nitra galaxie. Rentgenové záření zde vidíme v modré barvě. Data byla zkombinována se snímkem z HST ve viditelném světle (žlutá).

PSR J1509-5850

archives_psrj1509_thmTento podivuhodný pulsar byl objeven v roce 1967 a je od nás vzdálen asi 12 000 světelných let. Podobných objektů už dnes známe více než 1000. Rentgenové záření v bílé barvě (ve středu snímku) je zkombinováno s daty v rádiové emisi (růžový výtrysk) a viditelném světle (Sky Survey).

CTB 37A

Astronomové odhadují, že by v naší Galaxii mělo dojít k výbuchu supernovy v průměru každých 50 let. Objekt CTB 37A, který je od Země vzdálen asi 20 000 světelných let, je pozůstatkem jednoho takového ohromného výbuchu. Na tomto snímku vidíme, že pole trosek vyzařující v rentgenové emisi (modrá) a na rádiových vlnách (růžová) může expandovat do chladnějšího oblaku plynu a prachu, což se poté projeví v infračervené části spektra (oranžová).

Abell 665

Splynutí galaktických kup může generovat značné rázové vlny, nikoliv nepodobné studené frontě, jak ji známe v počasí na Zemi. Abell 665 vygeneroval velmi silnou rázovou vlnu. Něco podobného můžeme také pozorovat v oblasti známé jako Bullet Cluster. Rentgenové paprsky (modrá) ukazují horký plyn v kupě. Čelo rázové vlny pozorujeme na snímku v bílé barvě. Data rentgenové emise z observatoře Chandra byla kombinována s daty v rádiové části spektra (fialová) a ve viditelném světle za přispění Sloan Digital Sky Survey (bílá).

Zubní kartáček

archives_toothbrush_thmNedělám si legraci, tato kupa galaxií opravdu dostala přezdívku Zubní kartáček (Toothbrush). Dřík „kartáčku“ je výsledkem rádiové emise (zelená), „zubní pasta“ je dílem rentgenové emise (fialová). Snímek byl zkombinován s daty teleskopu Subaru ve viditelné části spektra (bílá) a snímků, které vznikly díky efektu gravitační čočky (modrá), čímž máme možnost pozorovat oblast, která je tvořena asi 80 % temné hmoty.

Zdroj: chandra.harvard.edu, foto: NASA/CXC/SAO