kepler-10_b_sunrise

Astronomie v podstatě existuje od okamžiku, kdy člověk poprvé zvedl hlavu k obloze. Od té doby jsme se toho o vesmíru naučili opravdu hodně. Objevili jsme také spoustu exoplanet u cizích hvězd. Ale…

Ale nyní se zdá, že čím více toho o vesmíru víme, tím více zjišťujeme, že toho víme stále ještě málo. Příkladem toho jsou tři exoplanety, které by podle našich současných znalostí vlastně vůbec neměly existovat.

Minule jsme se seznámili s exoplanetou Kepler-78b. Což je pekelný svět, který bude v horizontu 3 mld. let rozerván na kusy a zcela pohlcen svou mateřskou hvězdou. Ve skupině planet, které detekoval teleskop Kepler zůstaneme i dnes.

Dalším podivuhodným místem je totiž Kepler-10c. Exoplanetu najdeme v souhvězdí Draka a je od nás asi 560 sv. let daleko. Poloměr tohoto planetárního tělesa je asi 2,3x větší než poloměr Země. I Kepler-10c obíhá Slunci podobnou hvězdu, její stáří se ale odhaduje na 10,6 mld. let.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Tři exoplanety, které by vůbec neměly existovat (1. díl)

Současné znalosti vedly zpočátku vědce k úvaze, že se bude jednat o těleso s plynnou a hustou atmosférou. Taková tělesa řadíme za normálních okolností do kategorie plynných trpaslíků (mini-Neptunů). Ovšem pozor, toto těleso má výrazný problém s nadváhou.

Má se zato, že hmotnost exoplanety Kepler-10c je rovna 14 až 17 Zemím. To znamená, že má i velkou hustotu. Nemůže tedy jít o plynné těleso, ač by to tak mělo být, nýbrž to musí být planeta s povrchem podobným Zemi.

A tak se vžil pro tento objekt pojem mega-Země. Exoplaneta Kepler-10c je ale tak veliká, že stávající teorie o vzniku planet mají problém vysvětlit, jak taková planeta vůbec mohla vzniknout.

Kepler-10c obíhá svou hvězdu 45 dní, a to přibližně ve čtvrtinové vzdálenosti Země-Slunce. Je tedy u své hvězdy příliš blízko, a tak to není ani trochu útulný svět, protože na jeho povrchu panuje teplota kolem 212 °C. POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ. (1. díl | 3. díl)

Zdroj: SciShow Space, en.wikipedia.org, osel.cz, NASA, foto: Aldaron, upload.wikimedia.org, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics/David Aguilar