Ve středu 7. prosince 2016 v časně ráno krátce před čtvrt na šest středoevropského času ozářil celé Čechy velmi jasný meteor – bolid, který nejen svými světelnými, ale také zvukovými projevy upoutal pozornost obyvatel na území celé České republiky a i některých okolních států.

Kromě velmi časného rána byla vizuální pozorování tohoto bolidu limitována poměrně rozsáhlou a kompaktní oblačností, která v té době pokrývala velkou část jak České republiky, tak i střední Evropy.

Přesto se však i na našem území našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno a několik náhodných pozorovatelů tohoto mimořádného přírodního úkazu  poslalo svá hlášení, ve kterých mnohdy velmi podrobně a poutavě popsali, co viděli. Za všechna tato hlášení Astronomický ústav děkuje.

Jasný bolid je spojený s pádem meteoritů a byl podrobně zachycený českou částí Evropské bolidové sítě. Máte-li zájem, můžete se do hledání těchto meteoritů zapojit.

Protože není v silách Astronomického ústavu na všechna jednotlivá pozorování odpovědět, tak alespoň touto formou podává vysvětlení, k čemu přesně minulou středu ráno nad naší republikou došlo, co tento jev způsobilo, kde a jak probíhal.

Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu ovšem neposloužila došlá vizuální pozorování, ale výhradně záznamy z přístrojů určených k tomuto účelu, umístěných na stanicích především české části Evropské bolidové sítě.

V době přeletu bolidu bylo aspoň částečně jasno na 8 stanicích (7 v ČR a jedna v Rakousku) a díky těmto záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě.

Kromě toho jsou k dispozici i základní informace o složení a struktuře původního tělesa (meteoroidu) a také byla určena oblast, kde by měly malé zbytky meteoroidu, tedy meteority, na zemském povrchu ležet.

Úspěšné pozorování navzdory oblačnosti

Bolid (dále označen jako EN071216) byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na stanicích Ondřejov, Churáňov, Přimda, Šindelová, Martinsberg, Polom, Lysá horaVeselí nad Moravou. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Ostatní stanice měly v době přeletu zataženo.

Na obrázku v úvodu je pohled na bolid, jak ho nízko nad SV obzorem zaznamenala kamera na stanici Českého hydrometeorologického ústavu na šumavském Churáňově. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje odborníkům určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho dráze v atmosféře.

Vzhledem k rozložení stanic na našem území letěl bolid ideálně, neboť celá jeho světelná dráha byla nad Čechami, a jak je z dalšího obrázku vidět, prakticky celá byla nad jižní částí středočeského kraje, pouze začátek byl nad západními Čechami.

Z fotografických záznamů z šesti nejlépe položených stanic vzhledem k dráze bolidu se pracovníkům AÚ AV podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s velmi vysokou přesností. Na stanici na Churáňově se k tomu podařilo pořídit i podrobné fotografické spektrum bolidu, které poskytuje základní informaci o jeho složení.

Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí  kamer na všech stanicích Astronomického ústavu. Tyto fotometry registrují bolidy v jakémkoliv počasí.

Kromě toho ještě jedna analogová automatická kamera v Ondřejově zachytila silný zvukový signál – detonaci bolidu, která odpovídala výraznému zjasnění bolidu ve výšce 37 km.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Vesmírná čerpací stanice pro satelity se stává skutečností

Co se tedy přesně odehrálo?

Ve středu 7. prosince 2016 přesně v 5 hodin 11 minut a 10 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 15 kilogramů a 20 cm v průměru. Začal svítit ve výšce 87 km nad Ejpovicemi u Rokycan (viz obrázek výše).

Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 21 km/s, po dráze jen 29 stupňů skloněné k zemskému povrchu pokračovalo v letu směrem prakticky přesně na východ a postupně zjasňovalo. Maximální jasnost bolid dosáhl ve velmi krátkém zjasnění v bodě na dráze, který ležel ve výšce 36 km nedaleko na SZ od Vlašimi.

Jeho zdánlivá jasnost zde dosáhla jasnosti Měsíce v úplňku. Absolutní jasnost (tj. přepočtená na jednotkovou vzdálenost 100 km) odpovídala -10.5 hvězdné velikosti. V té době se již meteoroid v atmosféře významně brzdil a také rozpadal.

Celou světelnou dráhu dlouhou 125 km uletěl za bezmála 6,5 sekundy a pohasl 4 km severozápadně od Zruče nad Sázavou ve výšce 27 km. V této chvíli již bylo těleso zbrzděno na rychlost menší než 5 km/s a jeho hmotnost byla již výrazně menší než 1 kg.

Z charakteristiky průletu tělesa atmosférou, především z průběhu jeho fragmentace, která začala již 48 km nad zemí a pokračovala v ještě větší míře ve výškách kolem 35 km, je zřejmé, že došlo k pádu většího počtu malých meteoritů na zemský povrch.

Je tudíž velmi pravděpodobné, že kromě posledního pozorovaného kusu, který může mít hmotnost přibližně 100 gramů, dopadl na zemský povrch i větší počet (řádově aspoň několik desítek) malých gramových až desetigramových meteoritů. Pádová oblast těchto malých úlomků tvoří pás široký několik set metrů a asi 10 km dlouhý (viz následující mapka).

Značná velikost pádové oblasti není dána nejistotou pozorování nebo výpočtů. Meteority skutečně padaly na takto velké ploše, protože dráha bolidu byla málo skloněná k zemskému povrchu (necelých 30 stupňů), a jednotlivé rozpady nastaly relativně vysoko.

K tomu je třeba ještě připočíst významný vliv výškového větru, který byl v době přeletu bolidu především ve výškách mezi 10 a 20 km velmi silný a o mnoho kilometrů ovlivnil místo dopadu meteoritů.

Nejmenší, řádově gramové meteority by měly být na JZ konci vyznačené oblasti, naopak ty větší, které by mohly mít až kolem 50 gramů, by měly ležet na opačném, severovýchodním konci této oblasti. Největší meteorit, který pochází z koncového bodu, by mohl být ještě dále, asi 3 km na severovýchod.

Jeho poloha ovšem velmi významně závisí na přesné koncové hmotnosti a tvaru tohoto tělesa, což z pozorování zjistit nedokážeme. Proto, co se možného nálezu týče, je daleko pravděpodobnější nalézt některý z početnějších menších úlomků, které pocházejí z rozpadů tělesa ve větších výškách, než byl konec bolidu.

Odkud těleso přiletělo?

Před srážkou se Zemí obíhal meteoroid Slunce po relativně málo výstředné dráze, která je jen velmi málo skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostal ke Slunci ještě blíže, než je dráha planety Venuše, a nejdále od Slunce se pohyboval ve vnitřní oblasti hlavního pásu planetek.

Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z vnitřní části hlavního pásu planetek.

Především z důvodů jistého pádu meteoritů se zcela určitě jednalo o velmi zajímavý úkaz, protože četnost takových bolidů nad územím Česka není velká.

Ještě daleko vzácnější je pak moment, když se k takovému bolidu podaří nalézt meteorit. Naposledy k tomu došlo před dvěma lety u Žďáru nad Sázavou. Hledání meteoritů bude nicméně v tomto případě velmi obtížné neboť pádová oblast je velmi rozsáhlá a členitá.

Astronomický ústav se tedy obrací na obyvatele této oblasti, aby si všímali svého okolí a pokud objeví nějaký úlomek, který by mohl být meteoritem (sametově černě až černohnědě zbarvený kámen, který je na případném lomu světle šedý – viz příklad na obrázku na obrázku meteoritu Ždár), aby podali o svém nálezu zprávu na níže uvedenou adresu. Rovněž tak se ale AÚ AV obrací i na ty zájemce, kteří by v dané oblasti chtěli hledat, aby o případných nálezech AÚ informovali (zajistí totiž odborné posouzení nálezu).

V každém případě je však nutné nález vždy dostatečně zdokumentovat, tj. nejlépe pořídit snímek nalezeného vzorku (nebo lépe několik snímků z různých pohledů třeba i jen mobilním telefonem) v původní pozici, označit nebo jinak zaměřit (třeba pomocí GPS, nebo zakreslit do podrobnější mapy, atd.) místo nálezu a zaznamenat všechny důležité okolnosti nálezu, jako například datum a čas.

Důležité jsou i  informace o prohledané oblasti, aby nedocházelo k duplikování hledání. Na požádání může AÚ tyto informace, které bude průběžně shromažďovat a vyhodnocovat, seriózním zájemcům poskytnout.

Astronomický ústav AV ČR, Oddělení meziplanetární hmoty, tímto děkuje za všechna zaslaná pozorování, která od náhodných svědků této mimořádné události obdržel. Děkuje také Dr. Radmile Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za upřesnění výškového větru.

Kontakty a další informace:

Své dotazy nebo nálezy můžete sdělovat, telefonicky nebo emailově na níže uvedené kontaktní údaje.

RNDr. Pavel Spurný, CSc.RNDr. Jiří Borovička, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR, Fričova 298, 251 65 Ondřejov

Tel.: 323 620 153, 323 620 160 nebo mobil 607 729 608
Email: mph@asu.cas.cz

Zdroj: astro.cz, asu.cas.cz, foto: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR. Doporučené odkazy: Významné bolidy zachycené Evropskou bolidovou sítíFormuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR