Radioteleskop ALMA pro milimetrovou a submilimetrovou oblast elektromagnetického záření pracující na planině Chajnantor v Chile začal pozorovat v novém rozsahu vlnových délek. Umožňují to přijímače instalované do jednotlivých antén systému, které jsou schopné zachytit rádiové záření na vlnových délkách 1,4 až 1,8 milimetru. Tato oblast dosud při pozorování pomocí ALMA využívána nebyla. Vylepšení astronomům umožní detekovat slabé signály vody přicházející z blízkého vesmíru.

ALMA pozoruje rádiové elektromagnetické záření s nízkou energií. Instalované přijímače pro 5. pásmo otevírají z pohledu ALMA zcela nové okno do vesmíru, které přináší řadu mimořádných pozorovatelských příležitostí.

Význam tohoto vylepšení vysvětluje Elizabeth Humphreys, astronomka ESO pracující s radioteleskopem ALMA: Díky novým přijímačům bude mnohem jednodušší detekovat vodu ve Sluneční soustavě, v naší Galaxii i ve vzdáleném vesmíru, vodu, která je nutnou podmínkou existence života, jako ho známe. Umožní rovněž pátrat pomocí ALMA po záření ionizovaného uhlíku v raném vesmíru.“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Nejzuřivější černá díra

Takové pozorování je možné provádět především díky unikátním vlastnostem vyprahlého stanoviště ALMA na planině Chajnantor v nadmořské výšce 5 000 metrů. Jelikož voda je přítomna rovněž v zemské atmosféře, observatoře položené níže v méně suchém prostředí se potýkají s problematickou identifikací kosmického původu sledovaných emisí. Mimořádná citlivost a vysoké úhlové rozlišení zařízení ALMA však umožňují na těchto vlnových délkách zachytit a zobrazit dokonce i slabé signály vody pocházející z blízkého vesmíru.

Přijímač pro 5. pásmo, který sestrojili pracovníci Skupiny vývoje pokročilých detektorů GARD (Group for Advanced Receiver Development) při Onsala Space Observatory (Chalmers University of Technology, Švédsko), byl již otestován na teleskopu APEX v přístroji SEPIA. Provedené zkoušky byly rovněž důležité při výběru vhodných cílů prvních testovacích pozorování pomocí nových detektorů instalovaných na anténách ALMA.

V první polovině roku 2015 byla na observatoř ALMA dodána první série detektorů postavená kosorciem NOVA (Netherlands Research School for Astronomy) a GARD ve spolupráci s NRAO (National Radio Astronomy Observatory), která k projektu přispěla konstrukcí lokálního oscilátoru. Tyto detektory jsou nyní již instalovány na svém místě a připraveny pro astronomické použití.

V rámci ověřování činnosti nových detektorů byla provedena řada pozorování různých objektů včetně kolidujících galaxií Arp 220, mohutné oblasti s probíhajícím vývojem hvězd ležící nedaleko středu naší Galaxie a také prachem zahalené veleobří hvězdy blížící se závěru své existence v podobě exploze supernovy.

Ke zpracování dat a kontrole jejich kvality se astronomové sešli s technickými specialisty ESO a spolupracujících institucí sdružených pod hlavičkou sítě European ALMA Regional Centre (ARC). Společné setkání organizované Onsala Space Observatory (Švédsko) pod názvem „Band 5 Busy Week“ hostil severský uzel sítě Nordic ARC. Konečné výsledky byly právě uvolněny k volnému využití komunitě astronomů celého světa.

Člen týmu Robert Laing (ESO) je optimistou, pokud jde o vyhlídky pozorování pomocí ALMA v 5. pásmu: Je vzrušující prohlížet si první výsledky pozorování ALMA v 5. pásmu získané jen s omezeným počtem antén. V budoucnu nám vysoká citlivost a mimořádné úhlové rozlišení celého systému ALMA umožní provádět detailní výzkum výskytu vody u široké palety objektů včetně formujících se hvězd, hvězd na konci svého vývoje, v mezihvězdném prostředí nebo v blízkosti superhmotných černých děr.

Zdroj: Vědecká tisková zpráva ESO, foto: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/NASA/ESA and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA), ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), N. Tabilo, Onsala Space Observatory/Alexey Pavolotsky, Onsala Space Observatory/B. Billade