Tým vědeckých pracovníků z Purdue University nalezl při kosmickém mapování lunárního povrchu důkazy, že se na Měsíci mohou nacházet docela velké lávové tunely. Ty by v budoucnu mohly být využity pro stavbu obydlí pro kosmonauty a skladování zásob.

Ve své studii publikované v časopisu Icarus, kde astronomové popisují studium dat pořízených dvojicí kosmických sond NASA s názvem GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), nastínili důkazy pro existenci velkých lávových tunelů.

Předcházející výzkumy na Zemi ukázaly, že láva tekoucí po povrchu může vytvářet tuhou skořápku na svém povrchu během procesu tuhnutí. Když láva odteče, zůstane prázdná dutina a geologové označují vzniklý útvar termínem „lávový tunel“.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Stará tajemství nové hlavy obratlovců

Obdobné případy byly nalezeny například na Havaji či na Islandu (jejich maximální průměry dosahují 30 metrů). Nyní se vědečtí pracovníci z Pardue University domnívají, že nalezli důkazy pro existenci takovýchto struktur v některých oblastech pod měsíčním povrchem.

Důkazy z kosmických sond GRAIL jsou zřejmé z velmi malých změn gravitačního pole Měsíce, z kterých vyplývají odlišnosti v hustotě látky pod povrchem.

Existují rovněž důkazy „střešních oken“ na fotografiích měsíčního povrchu pořízených v oblastech blízko pozorovaných gravitačních variací.

Stropní světlíky jsou oblasti na povrchu, které vznikají, když se část lávového tunelu zřítí, čímž dojde k vytvoření „okna“ pro pohled na odkryté zasypané dno tunelu.

Vědecký tým postavil na geologickém základě počítačové modely využívající data, která byla získána sondami GRAIL a z pořízených fotografií zároveň se známými informacemi zde na Zemi a dalšími charakteristickými rysy unikátními pro Měsíc.

Model pak poskytl předpovědi týkající se možné existence lávových tunelů pod lunárním povrchem, a také informace o tom, jaká je jejich velikost a stabilita. Podle předpokladu astronomů mohou být měsíční lávové tunely mnohem větší než ty, které byly nalezeny na Zemi – z důvodu nižšího tlaku a menší přitažlivosti.

Z modelu vyplývá, že lávové tunely by pravděpodobně mohly být široké více než 5 kilometrů a stále by byly stabilní.

Tak široké a dlouhé tunely, jak poznamenávají výzkumníci, by mohly být ideálními útvary pro úkryt budoucích astronautů – mohli by v těchto tunelech přežívat společně se svým vybavením – tunely je budou chránit před dopadem drobných meteoritů a před nepřetržitým působením slunečního a kosmického záření.

Bylo by rovněž snadnější udržovat zde stálou teplotu a pro budoucí „osadníky“ zde učinit život méně nebezpečný než na povrchu Měsíce.

Rovněž další měsíční kosmické sondy objevily velké lávové tunely a jeskyně. Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (NASA) zobrazila více než 200 propastí na povrchu Měsíce ukazujících na „střešní okna“ podpovrchových jeskyní o průměrech v rozsahu 5 až 900 metrů.

Indická sonda Chandrayaan-1 zachytila měsíční „pramínky“ vytvořené dávnými toky lávy bez zřícených stropů, což naznačuje pravděpodobně na přítomnost lávových tunelů v blízkosti měsíčního rovníku, které jsou široké až 360 metrů.

Tunely o šířce až 5 000 metrů mohou být stabilní, pokud jejich „strop“ tvoří dostatečná vrstva horniny. Lávový tunel s utuhlou skořápkou lávy o tloušťce stropu kolem dvou metrů může být stabilní i při průměru jeden kilometr.

Uvnitř tunelu by se mohla teplota udržovat na stálé hodnotě kolem -20 °C. Lávové tunely se nacházejí typicky podél rozhraní mezi měsíčními moři a vysočinami.

Zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí, (PHYS.org, PHYS.org, Next Big Future), autor: František Martínek, foto: NASA/GSFC/Arizona State University, Purdue University/David Blair, NASA/JPL-Caltech/MIT/GSFC, nextbigfuture.com