Na planetě Zemi tvoří duny především váté písky s vysokým podílem křemene, které vznikají eolickou činností v pouštních a stepních oblastech. Na Marsu jsou duny tvořeny pískem vulkanického původu, přesněji čedičovým pískem, a proto jsou marťanské duny tak tmavé.

Na úvodním snímku, který pořídila sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) prostřednictvím kamery HiRISE, vidíme duny v kráteru Wirtz. Jedná se o duny „v pohybu“, kterým říkáme barchany. Mají typický srpkovitý tvar a vyskytují se výhradně v oblastech s dostatkem písku.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Ross 128 b: První planeta s příznivými teplotami u klidné hvězdy

Dalším typickým znakem těchto zajímavých útvarů je jejich šikmá laminace a pomalé setrvalé přesouvání, které je způsobeno řídkým marťanským větrem, jenž unáší částice tmavého písku. Pokud však hovoříme o „pohybu dun“ je nutné si uvědomit, že takový posun probíhá takříkajíc zrnko po zrnku.

Posun duny jen o metr trvá přibližně sto let. Samotný vznik marťanských dun, které vidíme i na dalších snímcích, je také velmi pomalý, vznikají řádově tisíce let, což je způsobeno právě velmi řídkým větrem, který na Marsu nedokáže přesouvat obrovské masy písku, jak to vídáme u nás na Zemi.

Zdroj: NASA, WIKIPEDIA, foto: NASA/JPL/University of Arizona