Sonda Juno se k bouřlivému povrchu planety Jupiter přiblížila 11. prosince 2016 na vzdálenost pouhých 16 600 kilometrů. Většina vědeckých přístrojů byla v provozu, včetně kamery JunoCam, která pořídila tento fantastický snímek třetí největší anticyklonální bouře na Jupiteru (vlevo dole).

Malá sestřička Velké rudé skvrny nese oficiální označení NN-LRS-1 (Little red spot). Je také zabarvena do ruda, ovšem nikoliv tak výrazně. S jižněji situovanou Velkou rudou skvrnou nemůže samozřejmě v barevnosti a výraznosti soupeřit.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Astronomové vyřešili záhadu vzniku prvních supermasivních černých děr

Zajímavostí je, že Malá rudá skvrna byla obtížně pozorovatelným útvarem již v letech 1998 až 2000, kdy se tři bílé skvrny, pozorované přinejmenším 60 let, spojily v jednu větší bílou eliptickou skvrnu. Bílá byla tato anticyklóna ještě v listopadu 2005, poté změnila barvu na hnědou a v roce 2006 už byla zcela rudá.

Velká rudá skvrna, ale i o polovinu menší Malá rudá skvrna, jsou anticyklonální oblasti s vysokým atmosférickým tlakem. Pro tyto anticyklóny je typická cirkulace vzduchu ve směru pohybu hodinových ručiček na severní polokouli, naopak na jižní polokouli je pro anticyklónu typická cirkulace vzduchu proti směru pohybu hodinových ručiček.

Zdroj: NASA, astro.cz, wikipedia.org, foto: NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Gerald Eichstaedt / John Rogers