Díra v nebi

Některé z překvapujících obrázků Vesmíru se kupodivu nesoustředí na nápadné objekty, ale na prázdno. Tento obrázek z 2.2m dalekohledu MPG/ESO ukazuje temná chapadla vynořující se z tmavého a prázdného prostoru v centru obrázku, která jsou obzvláště nápadná na pozadí hustě posypaném jasnými zlatými a červenými hvězdami.

Tato oblast není ani díra ve vesmíru, ani prázdný kousek oblohy. Tmavé pruhy jsou ve skutečnosti tvořeny neprůhledným prachem ležícím mezi námi a bohatým hvězdným polem.

Prach je součástí molekulárního oblaku, ve kterém se mísí spoustu molekulárního plynu a prachu, který pohlcuje viditelné světlo vydávané vzdálenějšími hvězdami.

Stále není úplně jisté, jak tato oblaka vznikají, ale předpokládá se o nich, že jsou to úplně zárodečná stadia vzniku hvězd – v budoucnosti může vyfotografovaný oblak klidně zkolabovat a vytvořit nový hvězdný systém.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Observatoř Herschel objevila spojení galaxií z počátku vesmíru

Oblak na obrázku je poměrně anonymní občan blízkého Vesmíru – katalogové jméno LDN1774 – ale je velmi podobný nejznámějšímu molekulárnímu oblaku se jménem Barnard 68, který leží asi 500 světelných let od nás.

Dalekohledy ESO intenzivně pozorovaly oblak Barnard 68, a to jak ve viditelném světle (obr. 2), tak v infračerveném záření (obr. 3, obr. 4).

Jak je na těch různých obrázcích vidět, je možné pomocí infračerveného záření vidět skrz kosmický prach, ale pozorování ve viditelném světle (např. ta z VLT pro Barnard 68, nebo tento obrázek) skrz mlhavou clonu neprohlédnou.

Zdroj: ESO, foto: ESO