Studiem rudých obrů se astronomové dozvídají o budoucnosti našeho Slunce – a taky o způsobu, jakým předchozí generace hvězd šíří po vesmíru prvky nutné pro život. Jedním z nejznámějších rudých obrů na obloze je Mira A, součást binárního systému Mira, který leží ve vzdálenosti asi 400 světelných let od Země. Na obrázku dalekohled ALMA odhaluje tajný život Miry.

Mira A je stará hvězda, která už začíná odhazovat produkty své životní práce do vesmíru k recyklaci. Společník Miry A, známý jako Mira B, obíhá ve vzdálenosti dvakrát větší než je vzdálenost Slunce a Neptunu.

O Miře A se ví, že má pomalý vítr, který jemně tvaruje okolní materiál. ALMA nyní potvrdila, že Miřin společník je úplně odlišný druh hvězdy, s velmi odlišným větrem. Mira B je horký hustý bílý trpaslík se silným a rychlým hvězdným větrem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Svědectví stromů o tunguské události

Nová pozorování ukazují, jak větry ze dvou hvězd vytvářejí fascinující, krásnou a komplikovanou mlhovinu. Pozoruhodná bublina tvaru srdce v centru je vytvořena energetickým větrem Miry B uvnitř umírněnějšího toku Miry A. Srdce, které vzniklo někdy v posledních 400 letech nebo tak, a zbytek plynu obklopujícího dvojici ukazují, že už dlouho spolu budují toto zvláštní a krásné prostředí.

Pozorováním hvězd, jako je Mira A a Mira B, chtějí vědci objevit, jak se liší osamělé hvězdy a dvojhvězdy ve způsobu, kterým vracejí do ekosystému naší Galaxie produkty své činnosti. Navzdory vzdálenosti mají Mira A a její společník jeden na druhého velký vliv a ukazují, jak dvojhvězdy ovlivňují své prostředí.

Jiné staré a umírající hvězdy jsou také obklopeny bizarním okolím, jak astronomové pozorují dalekohledem ALMA a jinými. Ale vždycky není jisté, jestli se jedná o hvězdy jednotlivé, jako je naše Slunce, anebo o dvojhvězdy, jako Mira. Mira A, její záhadný partner a jejich srdcovitá bublina jsou všechno součásti tohoto příběhu.

Zdroj: ESO, foto: ESO/S. Ramstedt (Uppsala University, Sweden) & W. Vlemmings (Chalmers University of Technology, Sweden), NASA/CXC/SAO/M. Karovska et al.; Illustration: CXC/M.Weiss. Doporučený odkaz: The wonderful complexity of the Mira AB system