11. února 2017 nás ve vzdálenosti 12 milionů kilometrů minula „československá“ kometa Honda-Mrkos-Pajdušáková. To je ideální příležitost seznámit se s touto kometu poněkud podrobněji.

Kometu dnes známou pod označením 45P/Honda–Mrkos–Pajdušáková objevil japonský amatérský astronom Minoru Honda vizuálně 15 cm reflektorem z japonského Kurashiki, Okayama dne 3. prosince 1948 a svůj objev potvrdil 5. prosince, kdy kometu popsal jako difúzní objekt 9 mag. Ludmila Pajdušáková a Antonín Mrkos ji nalezli nezávisle vizuálně binarem 6. a 7. prosince 1948 ze Skalnatého Plesa.

Přestože Centrála astronomických telegramů Mezinárodní astronomické unie tehdy sídlila v dánské Kodani, nikoliv v USA, kam byla přestěhována později, informace se poválečnou a rozdělující se Evropou šířily pomalu. Zřejmě proto bylo nezávislé pozorování ze Slovenska uznáno jako spoluobjev. Podle dnes platných pravidel IAU by kometa nesla pouze jméno Honda.

Objev komety 45P/HMP spadá do nejznámějšího a nejúspěšnějšího období objevů komet v Československu. Desetiletí po skončení II. světové války na tatranských observatořích na Skalnatém Plese a Lomnickém Štítě bylo jedno z mála případů vůbec, kdy byla část kapacity profesionální observatoře věnována vizuálnímu lovu komet.

Astronomové v jiných zemích Evropy vyčerpaných válkou, ať poražených či vítězných, měli v té době jiné starosti, hlavně s obnovou infrastruktury. Astronomové v USA byli již daleko více zaměřeni astrofyzikálně a navíc na hledání komet neměli vhodnou techniku.

Neopomenutelným předpokladem tehdejších tatranských lovů na komety byl kvalitní světelný binokulární přenosný dalekohled Somet Binar o pětadvacetinásobném zvětšení a 100 mm průměru objektivů, jehož výroba byla tehdy zahájena v Teplicích.

V letech 1946 až 1959 objevili tatranští pozorovatelé celkem osmnáct komet, které nesou jejich jména. Honda-Mrkos-Pajdušáková je první periodickou tatranskou kometou.

Tyto úspěchy přispěly nemalou měrou i k popularizaci a propagaci astronomie mezi československou veřejností. Na druhou stranu si pod tímto vlivem velká část veřejnosti až dosud myslí, že astronomové se zabývají pouze lovením dosud neznámých objektů na obloze.

TIP:   Kupa galaxií Hickson 90

Kometa Honda–Mrkos–Pajdušáková patří mezi krátkoperiodické komety Jupiterovy rodiny. Obíhá kolem Slunce s periodou 5,25 roku. Patří mezi tělesa křižující zemskou dráhu. Například 4.února 1996 prošla ve vzdálenosti 0,168 AU od Země.

Výjimečný byl návrat v roce 2011, kdy prošla 15. srpna pouhých 0,06 AU (8 975 872 km) od Země. Letošní nejtěsnější přiblížení k Zemi nastalo na vzdálenost 0,08 AU (12,4 milionů kilometrů) čili 32-násobek vzdálenosti Měsíce od Země.

Kromě let 1959 a 1985 byla pozorována při všech návratech. Velikostí jádra 1 kilometr se HMP řadí mezi menší, leč pořád slušné a solidní (nikoli snad trpasličí) jupiterovské krátkoperiodické komety.

V době kolem těsného přiblížení komety k Zemi její pozorování rušil měsíční svit, úplněk nastal taktéž 11. února 2017. Její viditelnost na noční obloze se prodlužuje a začíná být viditelná po celou noc.

Na Valentýna 14. února 2017 se nacházela v souhvězdí Pastýře nad východním obzorem už bez Měsíce. Tou dobou měla ještě jasnost okolo 8 mag ovšem bude už rychle slábnout.

Po 20. únoru 2017 již zeslábne a zmizí z dosahu malých dalekohledů. BTW, když už jsme u toho valentýnského svátku: Antonín Mrkos a Ludmila Pajdušáková, kteří se potkali na tatranských observatořích byli určitou dobu manželé. Posléze se jejich pracovní i osobní dráhy opět oddělily.

A ještě třešnička na závěr: Antonín Mrkos, který se po návratu ze Slovenska stal zaměstnancem MFF UK v Praze zároveň ředitelem českobudějovické hvězdárny i observatoře na Kleti, téhle kometě familiérně říkával Honda-Tonda-Lída.

Zdroj: komety.cz, (APOD, SKY & Telescope), autorka: Jana Tichá, foto: Fritz Helmut Hemmerich, Hisayoshi Kato, Bob King, José Chambo, Miloš Tichý