11. února 2017 nás ve vzdálenosti 12 milionů kilometrů minula „československá“ kometa Honda-Mrkos-Pajdušáková. To je ideální příležitost seznámit se s touto kometu poněkud podrobněji.

Kometu dnes známou pod označením 45P/Honda–Mrkos–Pajdušáková objevil japonský amatérský astronom Minoru Honda vizuálně 15 cm reflektorem z japonského Kurashiki, Okayama dne 3. prosince 1948 a svůj objev potvrdil 5. prosince, kdy kometu popsal jako difúzní objekt 9 mag. Ludmila Pajdušáková a Antonín Mrkos ji nalezli nezávisle vizuálně binarem 6. a 7. prosince 1948 ze Skalnatého Plesa.

Přestože Centrála astronomických telegramů Mezinárodní astronomické unie tehdy sídlila v dánské Kodani, nikoliv v USA, kam byla přestěhována později, informace se poválečnou a rozdělující se Evropou šířily pomalu. Zřejmě proto bylo nezávislé pozorování ze Slovenska uznáno jako spoluobjev. Podle dnes platných pravidel IAU by kometa nesla pouze jméno Honda.

Objev komety 45P/HMP spadá do nejznámějšího a nejúspěšnějšího období objevů komet v Československu. Desetiletí po skončení II. světové války na tatranských observatořích na Skalnatém Plese a Lomnickém Štítě bylo jedno z mála případů vůbec, kdy byla část kapacity profesionální observatoře věnována vizuálnímu lovu komet.

Astronomové v jiných zemích Evropy vyčerpaných válkou, ať poražených či vítězných, měli v té době jiné starosti, hlavně s obnovou infrastruktury. Astronomové v USA byli již daleko více zaměřeni astrofyzikálně a navíc na hledání komet neměli vhodnou techniku.

Neopomenutelným předpokladem tehdejších tatranských lovů na komety byl kvalitní světelný binokulární přenosný dalekohled Somet Binar o pětadvacetinásobném zvětšení a 100 mm průměru objektivů, jehož výroba byla tehdy zahájena v Teplicích.

V letech 1946 až 1959 objevili tatranští pozorovatelé celkem osmnáct komet, které nesou jejich jména. Honda-Mrkos-Pajdušáková je první periodickou tatranskou kometou.

Tyto úspěchy přispěly nemalou měrou i k popularizaci a propagaci astronomie mezi československou veřejností. Na druhou stranu si pod tímto vlivem velká část veřejnosti až dosud myslí, že astronomové se zabývají pouze lovením dosud neznámých objektů na obloze.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Mise Dawn bude pokračovat

Kometa Honda–Mrkos–Pajdušáková patří mezi krátkoperiodické komety Jupiterovy rodiny. Obíhá kolem Slunce s periodou 5,25 roku. Patří mezi tělesa křižující zemskou dráhu. Například 4.února 1996 prošla ve vzdálenosti 0,168 AU od Země.

Výjimečný byl návrat v roce 2011, kdy prošla 15. srpna pouhých 0,06 AU (8 975 872 km) od Země. Letošní nejtěsnější přiblížení k Zemi nastalo na vzdálenost 0,08 AU (12,4 milionů kilometrů) čili 32-násobek vzdálenosti Měsíce od Země.

Kromě let 1959 a 1985 byla pozorována při všech návratech. Velikostí jádra 1 kilometr se HMP řadí mezi menší, leč pořád slušné a solidní (nikoli snad trpasličí) jupiterovské krátkoperiodické komety.

V době kolem těsného přiblížení komety k Zemi její pozorování rušil měsíční svit, úplněk nastal taktéž 11. února 2017. Její viditelnost na noční obloze se prodlužuje a začíná být viditelná po celou noc.

Na Valentýna 14. února 2017 se nacházela v souhvězdí Pastýře nad východním obzorem už bez Měsíce. Tou dobou měla ještě jasnost okolo 8 mag ovšem bude už rychle slábnout.

Po 20. únoru 2017 již zeslábne a zmizí z dosahu malých dalekohledů. BTW, když už jsme u toho valentýnského svátku: Antonín Mrkos a Ludmila Pajdušáková, kteří se potkali na tatranských observatořích byli určitou dobu manželé. Posléze se jejich pracovní i osobní dráhy opět oddělily.

A ještě třešnička na závěr: Antonín Mrkos, který se po návratu ze Slovenska stal zaměstnancem MFF UK v Praze zároveň ředitelem českobudějovické hvězdárny i observatoře na Kleti, téhle kometě familiérně říkával Honda-Tonda-Lída.

Zdroj: komety.cz, (APOD, SKY & Telescope), autorka: Jana Tichá, foto: Fritz Helmut Hemmerich, Hisayoshi Kato, Bob King, José Chambo, Miloš Tichý