Události spojené s Velkým třeskem byly tak kataklyzmatické, že zanechaly nesmazatelné stopy v předivu vesmíru. Dodnes můžeme nalézt tyto jizvy pozorováním nejstaršího světla ve vesmíru.

Protože vzniklo před téměř 14 miliardami let, rozšířilo se toto světlo – které dnes existuje jako slabé mikrovlnné záření a proto je pojmenováno kosmické mikrovlnné pozadí (cosmic microwave background, CMB) – do celého vesmíru a naplnilo ho detekovatelnými fotony.

Mikrovlnné pozadí lze použít pro zkoumání vesmíru pomocí Sunjajeova-Zeldovičova jevu, který byl poprvé pozorován před více než třiceti lety.

Fotony, které pozorujeme jako mikrovlnné záření, k nám na Zem doputovaly vesmírem. Po cestě prošly kupami galaxií, které obsahují vysokoenergetické elektrony. Tyto elektrony přidají fotonům malinké množství energie.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   SERIÁL: Vesmír podle Messiera (70.)

Detekce fotonů s o něco větší energií je obtížná, ale důležitá, neboť může pomoci astronomům pochopit některé ze základních vlastností vesmíru, jako je umístění a rozložení hustých kup galaxií.

Obrázek ukazuje první termální měření Sunjajevova-Zeldovičova jevu provedeného soustavou antén ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile (modrá barva).

Astronomové zkombinovali data ze sedmi a dvanáctimetrových antén ALMy, aby vytvořili co nejostřejší obraz. Cílem byl jedna z nejhmotnějších známých kup galaxií, RX J1347.5-1145, střed toho, co na obrázku vypadá jako tmavá „díra“ v pozorování ALMY.

Rozdělení energie fotonů mikrovlnného záření se posunulo a na vlnové délce, kterou pozorovala ALMA, vypadá jako teplotní pokles, proto je v místě kupy galaxií tmavá skvrna.

Zdroj: ESO, foto: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/T. Kitayama (Toho University, Japan)/ESA/Hubble & NASA