Na krásném snímku, který byl pořízen prostřednictvím Hubble Space Telescope, vidíme 15 000 sv. let vzdálenou „superhvězdokupu“ Westerlund 1. Opravdu nepřeháním, když tvrdím, že tady se rodí obři.

Hvězdokupu Westerlund 1 najdeme v jižním souhvězdí Oltáře. Většinu hvězd zde tvoří modří veleobři. Tato hvězdokupa je ale také domovem jednoho ze dvou desítek známých magnetarů (vzácná forma neutronové hvězdy) v naší Galaxii.

Tento magnetar (viz ilustrace pod článkem) ale nemá teoreticky vůbec existovat, vznikl totiž při explozi hvězdy asi čtyřicetkrát hmotnější než Slunce, a to je ten problém, předpokládá se totiž, že hvězdy této hmotnosti při závěrečném kolapsu vytvoří černou díru a ne neutronovou hvězdu. Existuje však teorie, že magnetar vznikl interakcí dvojice velmi hmotných hvězd obíhajících kolem sebe jako složky velmi těsné dvojhvězdy.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Mimozemšťané nám mohou být podobní více, než si myslíme

Vraťme se ale k hvězdokupě samotné. Westerlund 1 je totiž neuvěřitelná vesmírná galerie obřích hvězdných exponátů v různém vývojovém stádiu. V této galerii jsou k vidění žlutí hyperobři, červení veleobři, Wolf‑Rayetovy hvězdy, které velmi ochotně odvrhují hmotu do okolního vesmíru, vlivem čehož vznikají v jejich okolí emisní mlhoviny, jsou zde také OB veleobři i neobvyklý veleobr typu sgB[e].

Asi nejpopulárnější hvězdou této hvězdokupy je Westerlund 1-26. Červený veleobr s poloměrem odpovídajícím přibližně 1 500 násobku velikosti našeho Slunce. Kdybychom tuto hvězdu usadili na místo našeho Slunce, tak by se pohodlně rozvalovala až za dráhou planety Jupiter. Září asi jako 35 000 Sluncí. Poslední pozorování naznačují, že Westerlund 1-26 „brzy“ exploduje jako supernova.

Všechny hvězdy dosud zkoumané ve hvězdokupě Westerlund 1 mají hmotnosti třicetkrát až čtyřicetkrát vyšší než Slunce. Protože ale takové hvězdy mají z astronomického hlediska velmi krátký život, musí být hvězdokupa Westerlund 1 opravdu mladá. A je tomu tak. Astronomové totiž odhadují její věk na 3,5 až 5 milionů let.

Zdroj: NASA, ESA, WIKIPEDIA, OSEL.CZ, foto: ESA / HST a NASA, ESO/L. Calçada