Výzkum provedený pomocí dalekohledu ESO/VLT odhalil procesy formování hvězd v mohutných proudech hmoty, které do svého okolí vyvrhují superhmotné černé díry ukryté v jádrech galaxií. Jedná se o první potvrzená pozorování hvězdotvorby probíhající v tomto typu extrémního kosmického prostředí. Objev má řadu důsledků pro naše chápání vlastností galaxií a jejich vývoje. Výsledky byly zveřejněny ve vědeckém časopise Nature.

Mezinárodní tým evropských astronomů pod vedením vědců ze Spojeného království využil přístroje MUSE a X-shooter pracující ve spojení s dalekohledem ESO/VLT (Very Large Telescope) na observatoři Paranal v severním Chile k výzkumu probíhající kolize dvou galaxií.

Sledovaný objekt je znám pod souhrnným označením IRAS F23128-5919 a nachází se asi 600 milionů světelných let od nás. Týmu se podařilo pozorovat mohutné výrony hmoty proudící z okolí superhmotné černé díry (supermassive black holes), která je centrálním objektem severní galaxie sledovaného páru. Přitom objevili první jasné důkazy, že se v těchto proudech rodí nové hvězdy.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Čtyři planety kolem hvězdy HR 8799

Tyto proudy hmoty vznikají v důsledku enormního množství energie produkovaného aktivními a dynamickými procesy v centrech galaxií, kde se (ve většině případů) ukrývají superhmotné černé díry. Jakmile černá díra pohltí nějakou hmotu, tak při tomto procesu zároveň ohřívá okolní plyn a vypudí ho z mateřské galaxie v podobě mohutného hustého proudu.

Astronomové se již nějakou dobu domnívají, že podmínky v těchto proudech by mohly být vhodné pro vznik nových hvězd. Dosud však tento proces nikdo přímo nepozoroval, jelikož se jedná o technicky velmi náročný úkol,“ komentuje objev vedoucí týmu Roberto Maiolino (University of Cambridge). Naše výsledky jsou vzrušující, protože zcela jednoznačně dokládají, že v těchto proudech skutečně nové hvězdy vznikají.“

Vědci se rozhodli zkoumat přímo hvězdy zrozené v tomto proudu, stejně jako plyn, který je obklopuje. Použili k tomu špičkové přístroje MUSE a X-shooter pro astronomickou spektroskopii (spectroscopic), které jim umožnily provést velmi detailní studii vlastností vyzařovaného světla a určit tak povahu jeho zdroje.

Je známo, že vyzařování mladých hvězd nutí okolní oblaky plynu svítit přesně daným způsobem. Mimořádná citlivost přístroje X-shooter vědcům umožnila vyloučit všechny ostatní možné příčiny světelných emisí, včetně rázových vln v plynu nebo vlivu aktivního jádra galaxie.

Členům týmu se tak podařilo získat nezaměnitelné přímé pozorování populace mladých hvězd v plynu tryskajícím z centrální oblasti galaxie. Vědci se domnívají, že tyto hvězdy jsou staré pouhých několik desítek milionů let a předběžná analýza naznačuje, že jsou teplejší a jasnější než hvězdy, které vznikly v méně extrémním prostředí, jakým je například disk galaxie.

Dalším důkazem pro toto tvrzení, je vlastní pohyb hvězd a jeho rychlost. Světlo většiny hvězd v oblasti naznačuje, že se pohybují velmi vysokou rychlostí směrem pryč od centra galaxie – a to dává smysl právě v případě objektů, které se nacházejí v proudu rychle se pohybující hmoty.

Spoluautorka práce Helen Russell (Institute of Astronomy, Cambridge, UK) vysvětluje: Hvězdy, které vznikly v proudu v blízkosti středu galaxie, by měly postupně zpomalit nebo se dokonce začít vracet zpět. Ale hvězdy, které vznikají ve stejném proudu ale ve větší vzdálenosti, jsou zpomalovány méně a mohou dokonce zcela opustit mateřskou galaxii.

Objev přináší zcela nové informace, které mohou zpřesnit některé naše astrofyzikální znalosti. Mohou být důležité pro chápání toho, jakým způsobem některé galaxie získaly svůj tvar, jak dochází k obohacování mezigalaktického prostoru o těžší chemické prvky (heavy elements) a dokonce vysvětlit, odkud pochází dosud záhadné infračervené záření kosmického pozadí (cosmic infrared background).

Roberto Maiolino je nadšen nadějnými vyhlídkami do budoucnosti: Pokud skutečně u většiny galaxií dochází ke vzniku hvězd v těchto proudech, jak některé teorie předpovídají, mohl by tento proces přinést zcela nový pohled na vývoj galaxií.“

Zdroj: Vědecká tisková zpráva ESO, foto: ESO/M. Kornmesser, video: ESO, ESO/M. Kornmesser