Neočekávané složení lávy odhalili geologové po erupcích sopek na Islandu, ostrově Samoa a Havajských ostrovech.

Zastoupení izotopů wolframu a helia odpovídá složení Země asi 60 milionů let po jejím vzniku, tedy zhruba před 4,5 miliardou let. Tyto rysy ale již dávno měly setřít geologické procesy, jež od té doby proběhly.

Pro určení stáří hornin je důležitý obsah izotopu wolframu 182, který vznikl radioaktivním rozpadem nestabilního hafnia 182 během prvních 50 milionů let existence Země.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   VIDEO: ZEMĚ V NOCI

Oba prvky se chovají rozdílně, wolfram dává přednost společnosti kovů, takže ho najdeme spíše v jádře. Hafnium najdeme v křemičitanových horninách, tedy v zemském plášti a kůře.

Pozorované neobvyklé nízké koncentrace wolframu 182 odpovídají složení ve velké hloubce, poblíž zemského jádra. Proto je u lávy na povrchu překvapující. Vysoký obsah izotopu helia 3 naznačuje velmi starý původ takového materiálu.

Možná interpretace těchto výsledků je, že existují ložiska magmatu hluboko v zemském nitru, jejichž složení se od vznik Země prakticky nezměnilo.

Zdroj: AKADEMON, autor: RNDr.Ondřej Dvořák, CSc., foto: USGS/J.P. Eaton