Na první pohled se snímek pořízený sondou Mars Express může zdát jako zcela tuctový. Ale podrobnější pohled ukazuje, že protáhlý kráter představuje stopu po tělese, které se rozpadlo před střetem s povrchem Marsu na tři části.

Snímky získala sonda ESA Mars Express letos 28. ledna a ukazují jednu z nejstarších oblastí na Marsu, Terra Sirenum. Ta se nachází v jižních vysočinách.

Podlouhlý žleb, který poutá naši pozornost, je 45 kilometrů dlouhý a 24 široký. Podrobnější prohlídka jeho okrajů ukazuje, že jeho tvar vzdáleně připomínající otisk stopy vytvořily dva podobně velké krátery a třetí o něco menší.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   SERIÁL: Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem (1/2)

Na dně kráteru je možné vidět dvě skupiny vzedmutého materiálu. Tyto vrcholky vznikají, když se počáteční dutina vytvořená v okamžiku dopadu zhroutí vinou gravitace. Také menší kráter má náznak středového pahorku.

Vědci se domnívají, že podobné krátery vznikly v přibližně stejné době, ovšem je mnoho hypotéz, jak k tomu přesně došlo. Například mohlo dojít k tomu, že se objekt rozpadl na menší kusy po vstupu do atmosféry. Ty pak zasáhly povrch na stejném místě v rychlém sledu po sobě.

Ovšem stejně tak se objekt mohl roztříštit na dva nebo tři větší kusy při prvním kontaktu s povrchem, kdy dopředný pohyb nově vzniklých fragmentů vedl ke vzniku druhého a třetího kráteru.

Další hypotézou je, že za vznikem podobně tvarovaného kráteru může stát dopad několika samostatných těles, která se ale pohybují blízko sebe – třeba dvojité nebo trojité asteroidy.

V každém případě skutečnost, že vrstvy vyvržené při události jsou kontinuální a mají kolem kráteru jednotnou sílu, nasvědčují tomu, že k události došlo v jednom okamžiku.

Krom toho je vyvržený materiály kolem prohlubní rozložený nepravidelně a můžeme na dvou opačných stranách vidět dominantní hmotu materiálu, což vytváří tzv. „motýlí otisk“ vyvrženého materiálu.

Tato formace naznačuje, že povrch byl zasažený pod velmi nízkým úhlem, přičemž objekt se pohybovat z pravého horního roku (snímku) k dolnímu levému a tímto směrem také došlo k vyvržení materiálu.

Vyvržený materiál se také nasypal do sousedních kráterů: viditelné je to zvláště v případě kráterů na snímku úplně vpravo a též vpravo dole.

Kruhový kráter přímo nad zmiňovaným je jiným typem trojitého kráteru. Dva menší krátery – jeden v okraji a jeden na dně – vznikly v různých dobách, jak je určeno zákony superpozice. Obvodové hrany hlavního kráteru jsou jasně definované, takže ten měl evidentně čas se zformovat a usadit se před tím, než vznikly oba menší krátery.

Deformovaný tvar hrany vnitřního kráteru může být spojený se vznikem podlouhlého kráteru. Na snímku je pak k vidění ještě další množství překrývajících se kráterů, které dokládají věkovitost této oblasti.

Podobně jako pohled do historie, tak i analýzy provedené sondami Mars Express a MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) od NASA objevily stopy jílovitých materiálů uvnitř kráterů a na planinách mezi nimi. Podle nich bylo odhadnuto, že v inkriminované lokalitě byla před 3,7 mld. let přítomna voda.

Zdroj: ESA, foto: ESA/DLR/FU Berlin