Králem večerní oblohy je bezkonkurenčně Jupiter. Kromě Jupiteru ozdobí jarní a letní oblohu rovněž Saturn se široce rozevřeným prstencem. 5. května nastává maximum meteorického roje Eta Aquarid. Z komet můžeme pozorovat slábnoucí 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, ale také C/2015 V2 Johnson, která se blíží k maximu svého jasu.

Z planet spatříme na večerní obloze stále Mars, jak pomalu putuje souhvězdím Býka severně od Hyád. Králem večerní oblohy je však bezkonkurenčně Jupiter. Ten je po opozici se Sluncem a můžeme jej pozorovat téměř celou noc kromě jitra. Večer 7. 5. můžeme pozorovat jeho konjunkci s Měsícem, nejtěsnější přiblížení obou těles nastane po půlnoci 8. 5.

K zajímavému úkazu dojde 29. 5., kdy bude kolem 20.20 SELČ viditelný měsíc Europa a Io promítající se na kotouč planety a společně s nimi i stín Europy. O pár minut později Europa ukončí přechod a naopak na desku Jupiterovu vstoupí stín Io. Budou tam tedy 2 stíny a 1 měsíc cca do 22 hod.

Kromě Jupiteru ozdobí jarní a letní oblohu rovněž Saturn se široce rozevřeným prstencem. V květnu vychází před půlnocí a nejlepší pozorovací podmínky jsou v druhé polovině noci. K naší smůle se pohybuje v nejjižnějších partiích ekliptiky a kulminuje necelých 20° nad obzorem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Největší dalekohled světa bude mít zrcadlo v plné velikosti

Na ranní obloze lze teleskopicky vyhledat Neptun ve Vodnáři. Za svítání spatříme jasnou Venuši a v druhé polovině května se můžeme pokusit vyhledat i Merkur. Tato elongace není zdaleka tak příznivá, jako na přelomu března a dubna, tak bude lepší se na lov Merkuru vyzbrojit triedrem. Ráno 24. 5. se Merkur potká s tenkým srpkem Měsíce krátce před novem.

Kdo nestihl kometu Halley při posledním návratu v letech 1985/86, má šanci počátkem května zahlédnout alespoň nějaký fragment této první dámy z rodiny periodických vlasatic. Tradičně kolem 5. 5. nastává maximum meteorického roje Eta Aquarid, jehož původcem jsou právě úlomky a prach z Halleyovy komety.

Radiant roje leží v souhvězdí Vodnáře, ale poloha radiantu na počátku května není pro Střední Evropu příliš výhodná, stoupá totiž jen nízko nad obzor v ranních hodinách. Od konce května také v naší zeměpisné šířce nenastává astronomická noc, což činí potíže hlavně pozorovatelům deep-sky objektů a komet.

Po jarních kometárních žních přijdou hladovější časy. V květnu je v dosahu malých dalekohledů stále kometa s  československou stopou 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, oproti předchozím týdnům však rychle slábne. Naopak maxima svého jasu kolem 7m by měla dosáhnout vlasatice C/2015 V2 Johnson.

Na připojené mapce je znázorněn její pohyb v průběhu května, pozice jsou vyneseny pro 0 hod. SELČ, hvězdy do 9m. Kometa je na tmavé obloze pozorovatelná v triedru, na fotografii či ve větším dalekohledu má i zajímavý tvar.

Zdroj: udalosti.astronomy.cz. Mapky ke stažení ve formátu PDF stahujte zde.