Díky několika vylepšením s pomocí nejmodernějších technologií bude parabolická anténa ESA v Argentině již brzy připravena přijmout proud vědeckých dat, který k Zemi z různých končin naší Sluneční soustavy pošlou budoucí průzkumné sondy.

Od roku 2012 poskytovala sledovací stanice ESA v Malargüe, což je asi 1200 km západně od argentinského Buenos Aires, kritické spojení s nejdůležitějšími evropskými misemi. K nim patřily či stále ještě patří ExoMars, Mars Express, Gaia a Rosetta.

Schopnost generovat data má u nových misí narůstající tendenci, což vyjádřeno v číslech představuje nárůst o jeden řád každou dekádu. Do budoucna je tak potřeba zajistit vědecká data vysílaná od Merkuru, z povrchu Marsu nebo enigmatických měsíců obíhajících Jupiter.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Mimozemšťané nám mohou být podobní více, než si myslíme

Aby se na tuto situaci připravila, investovala ESA do řady významných modernizací stanice Malargüe. Stalo se tak díky dlouhému a produktivnímu partnerství s Argentinou – a také díky silnému zapojení této země do kosmických programů.

Vyšší datový tok z vesmíru

Modernizace proběhnou během dvouletého období a patří k nim nový hlavní systém zpracování přijímaného signálu nebo doplnění o 26 GHz downlink kapacitu, která dovolí příjem vysokorychlostních dat z hlubin vesmíru.

„Znamená to, že naše stanice v Malargüe bude schopná získávat data z budoucí mise ESA Euclid rychlostí 150 Mbit/s. To je patnáctkrát rychleji, než jsme schopni dnes,“ vysvětluje inženýr a projektový manažer modernizace v ESA Michel Dugast.

„Jde zároveň o podporu klíčových misí ESA jako ExoMars 2020, BepiColombo či Juice, stejně jako partnerských misí chystaných s Ruskem, Spojenými státy a Japonskem.“ Práce v hodnotě 4 mil. eur začnou letos v květnu.

Signály od planety Saturn

Kromě rutinních komunikačních úkolů letos používá ESA parabolickou anténu v Malargüe k zachytávání signálu z mezinárodní sondy Cassini, kterou NASA provozuje u Saturnu. Tedy ve vzdálenosti 1,4 miliardy kilometrů. Jde o jednu z nejvzdálenějších rádiových spojení kdy dosažených některou z evropských spojovacích stanic.

Stanice Malargüe též hraje klíčovou roli v letošním „aerobrakingu“, který u Marsu provádí sonda ExoMars TGO (Trace Gas Orbiter). Aerobraking představuje využití řídkých horních vrstev atmosféry Rudé planety ke snížení rychlosti sondy, což jí umožní dosáhnout finální dráhy s výraznou úsporou pohonných látek.

Zdroj: ESA, foto: ESA/D. Pazos, ESA/C. Carreau, video: ESA