Já vím, Vánoce už jsou dávno pryč, ale tato jasná otevřená hvězdokupa vzdálená 2 180 světelných let od nás, kterou najdeme v souhvězdí Jednorožce, si určitě zaslouží naší pozornost i nyní, byť ji můžeme pozorovat jen krátce po západu Slunce.

Za objevem této krásné hvězdokupy stojí britský astronom William Herschel, stalo se tak 18. ledna 1784. Hvězdokupu obklopuje soustava difúzních mlhovin, jejíž součástí je Kuželová mlhovina, kterou Herschel objevil 26. prosince 1785.

Na obloze se nachází v severní části souhvězdí u hranice se souhvězdím Blíženců, 6,5° jižně od hvězdy Alhena (γ Gem) s magnitudou 1,9 a přímo součástí hvězdokupy je pouhým okem viditelná hvězda S Monocerotis (15 Mon) s magnitudou 4,7. 1° jihozápadně se nachází mlhovina NGC 2261.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   V září proletí nedaleko Země velká planetka. V říjnu malá, ale hodně blízko

Prvním rysem, který pozorovatele zaujme při prohlížení této části oblohy triedrem, je samotná hvězdokupa tvořená přibližně dvaceti modrými hvězdami, kterým vévodí S Monocerotis.

Rozsah magnitud těchto hvězd je od 5 do 9 a tyto hvězdy tvoří trojúhelník, jehož ostrý vrchol míří na jih, takže při pozorování na jižní polokouli, kde tento vrchol míří nahoru, vypadá jako vánoční stromeček.

Při pozorování větším dalekohledem je možné při použití mlhovinového filtru spatřit na tomto vrcholu mlhovinu, na jejímž okraji je temná mlhovina ve tvaru kužele, jejíž vrchol je namířen proti vrcholu Vánočního stromečku.

Díky tomuto vzhledu se nazývá Kuželová mlhovina. Severozápadně od hvězdokupy se rozprostírá další rozlehlá a slabší mlhovina, která je dobře viditelná na fotografiích s dlouhou expozicí.

Na snímku je zachycena oblast vesmíru dlouhá asi 30 světelných let. Vidíme zde oblast oblohy, která zahrnuje jiskrné modré ozdoby Vánočního stromečku i mlhovinu Kužel.

Snímek byl vytvořen z dat pořízených přes čtyři různé filtry (B, V, R a H-alfa) s Wide Field Imager (WFI) na observatoři La Silla, 2400m vysoko v poušti Atacama v Chile v podhůří And.

Zdroj: cs.wikipedia.org, ESO, foto: ESO