Planeta Mars má rozsáhlou síť starodávných údolí, která byla pravděpodobně vyhloubena tekoucí vodou v průběhu dlouhých geologických period. Z nových studií nyní vyplývá, že Mars měl mnohem více kapalné vody, než se astronomové doposud domnívali; klíčem k rozluštění záhady zůstávají výpočty samotného množství vody v údolích.

Otázka, jak velké množství kapalné vody měl Mars na svém povrchu, byla vášnivě projednávaným tématem. Existují více než dostatečné důkazy, že kapalná voda byla na Marsu přítomna. Většinu těchto důkazů poskytly kosmické sondy na oběžné dráze i na povrchu planety.

Sedimentární horniny, hydratované minerály, které mohly vzniknout pouze za přítomnosti vody a evidentní údolí, jezera a říční delty – to všechno ukazuje, že Mars kdysi byl planetou s velkým množstvím vody.

Avšak při zjišťování, jak velké množství vody bylo na Marsu v minulosti, musíme jít za hranice toho, co mohly zjistit orbitery a rovery a zhotovit patřičné modely. To je přesně to, co profesor geografie Wei Luo a jeho spolupracovníci Xuezhi Cang a Alan D. Howard z Northern Illinois University udělali.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Slunce ztratilo své dvojče před miliardami roků

Přitom byli odkázáni na to, co zjistily dřívější výzkumy, co známe o erozi a vodním cyklu zde na Zemi a na inovativní nové algoritmy, které umožnily vypočítat objem údolí na Marsu, a také, jak velké množství vody bylo potřeba k jejich vyhloubení.

Naše nejkonzervativnější odhady celkového objemu sítě údolí na Marsu a celkového množství vody, které bylo potřeba k vyhloubení těchto údolí, je přinejmenším desetkrát větší, než jsme doposud předpokládali,“ říká Wei Luo.

To znamená, že na Marsu existoval aktivní vodní cyklus, podobně jako na Zemi. Voda se odpařovala z moří a oceánů do atmosféry, v podobě vodní páry putovala nad pevniny, kde kondenzovala a padala dolů v podobě srážek.

Voda musela být mnohokrát recyklována prostřednictvím sítě údolí na Marsu a velkých otevřených vodních ploch nebo oceánů, což usnadňovalo takovýto aktivní cyklus,“ říká Wei Luo. „Já bych si představoval mladý Mars podobný tomu, co známe na Zemi – s oceány, moři, tekoucími řekami a dešťovými srážkami.“

Nicméně jak autoři přiznávají, závěry této studie je obtížně uvést do souladu s našimi znalostmi o marťanském klimatu. Dávné klima na Marsu pravděpodobně nikdy nebylo dostatečně teplé, aby podporovalo alespoň trochu aktivní hydrologický cyklus vyžadovaný pro jejich studii.

Mars je mnohem dál od Slunce než Země a když bylo Slunce mladší, nevyzařovalo tolik energie jako dnes,“ dodává Wei Luo. „Stejně tak stále ještě čeká na vědce mnoho náročné práce, aby uvedli do souladu všechny důkazy pro větší množství vody na Marsu.“

Jak autoři píší ve svém článku, „bez oceánu vody by bylo těžké si představit vysokou frekvenci výskytu vodních cyklů, jak naznačují naše nové odhady.“

Některé z velkých přírodních útvarů na Marsu, jako je například Valles Marineris, mohly být vytvořeny v důsledku tektonických procesů, které pak byly ještě prohloubeny působením eroze. Pro další údolí bylo navrženo mnoho dalších způsobů jejich vzniku včetně zalednění a eroze působením tuhého oxidu uhličitého, lávy a dokonce i větru.

Je zřejmé, že v určitých obdobích v minulosti kapalná voda na Marsu existovala. Jak velké množství vody to přesně bylo, o tom se vedou vášnivé diskuse a ani tato studie diskuse neukončila.

Zdroj: Hvězdárna Vlašské Meziříčí, (Universe Today, Knowridge Science Report), autor: František Martínek, foto: Wei Luo / Northern Illinois University, NASA/JPL/Malin Space Science Systems, NASA / JPL-Caltech / Arizona State University

Místo pro Vaše názory a komentáře: