Paleontologové studiem fosilií identifikovali dosud neznámé vymírání velké mořské fauny na konci pliocénu před 2,58 miliony let.

Z mořských savců a ptáků, želv i žraloků se následujícího pleistocénu nedožilo 36 % rodů. Konkrétně mořských savců zmizelo přes polovinu druhů, 43 % mořských želv, třetina druhů ptáků a o něco méně než desetina druhů žraloků.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Na stopě vysvětlení, proč je koróna teplejší než povrch Slunce

I když nešlo o tzv.hromadné vymírání, při kterém během geologicky krátké doby vymizí více než tři čtvrtiny druhů, na podobu současné velké mořské fauny mělo významný vliv.

Uvolněný prostor umožnil v následujícím geologickém období pleistocénu vývoj nových druhů, ke kterým patří např. lední medvěd (Ursus maritimus), buřňáčci (rod Oceanodroma), tučňáci (rod Megadyptes) a velká řada dalších. Pliocénní rozmanitosti dosaženo nebylo.

Hromadných vymírání známe celkem pět: První nastalo v ordoviku před 443 miliony let, kdy vyhynulo 86 % druhů, druhé v devonu před 359 miliony let, kdy vyhynulo 75 % druhů, třetí vymírání nastalo v permu před 251 miliony let, kdy vyhynulo 96 % druhů, čtvrté v triasu před 200 miliony let, kdy vyhynulo 80 % druhů, a zatím poslední velké vymírání proběhlo v období křídy před 65 miliony let, kdy vyhynulo 76 % druhů.

Zdroj: AKADEMON
Autor: RNDr.Ondřej Dvořák, CSc.
Foto: Tanya Dropbear
Doporučený odkaz: The Pliocene marine megafauna extinction and its impact on functional diversity