Hvězda Betelgeuse, jedna z nejjasnějších stálic na obloze, je rudý superobr a nalezneme ji v souhvězdí Orion. Patří také k největším hvězdám, neboť její průměr je srovnatelný s oběžnou dráhou planety Jupiter. Mlhovina, která hvězdu obklopuje a je mnohonásobně větší, se rozprostírá do vzdálenosti 60 miliard km od viditelného povrchu hvězdy, což přeneseno do naší Sluneční soustavy odpovídá 400 násobku vzdálenosti Země – Slunce.

Rudý superobr představuje jednu z posledních fází života hmotné hvězdy. V této krátké epizodě zvětšuje hvězda svou velikost díky rozpínání vnějších vrstev do okolního prostoru. V průběhu desítek tisíc let odvrhne množství materiálu srovnatelné s hmotností Slunce.

Při odvrhování materiálu z hvězdy jako je Betelgeuse se uplatňují dva procesy. Jednak dochází ke vzniku mohutných výtrysků plynu (jsou však mnohem menší než na snímku zachycené útvary), které se šíří do okolního prostoru z povrchu hvězdy a jež byly již dříve detekovány pomocí přístroje NACO a dalekohledu VLT.

Druhý proces, který stojí za odvrhováním výtrysků, je prudký pohyb mohutných bublin v atmosféře Betelgeuse připomínající vařící vodu v hrnci (viz snímek dole).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Betelgeuse na obrázku z radioteleskopu ALMA

Výsledky výzkumu ukazují, že výtrysky pozorovatelné nedaleko hvězdy jsou pravděpodobně v blízkém vztahu ke strukturám ve vnější části mlhoviny, které byly nyní sledovány v oboru infračerveného záření pomocí přístroje VISIR.

Mlhovinu nelze pozorovat ve viditelném světle, neboť na těchto vlnových délkách ji Betelgeuse úplně přezáří. Nepravidelný tvar mlhoviny naznačuje, že hvězda neztrácí své vnější vrstvy rovnoměrně. Bubliny hvězdného materiálu a následné výtrysky mohou být zodpovědné za tento charakteristický vzhled mlhoviny.

Hmota pozorovatelná na snímcích je pravděpodobně tvořena křemičitanovými a hlinitými prachovými částicemi. Tedy stejným materiálem, ze kterého je složena větší část zemského pláště i povrchových vrstev ostatních kamenných planet. Kdysi v minulosti byly křemičitany přítomné na Zemi vytvořeny masivní (nyní zaniklou) hvězdou, podobnou Betelgeuse.

Na úvodním složeném snímku jsou uprostřed zobrazena dřívější pozorování provedená pomocí NACO. Malý červený kruh uprostřed má 4,5x větří průměr než oběžná dráha Země a představuje viditelný povrch Betelgeuse.

Černý disk označuje masku, kterou byla zakryta nejjasnější část snímku, aby bylo možné pozorovat slabou vnější mlhovinu. Snímky z přístroje VISIR byly získány přes filtry infračerveného záření. Modrá barva na snímku odpovídá kratším vlnovým délkám, červená delším. Zorné pole je 5,63” x 5,63” (obloukových vteřin).

Zdroj: ESO
Foto: ESO/P. Kervella, ESO/L. Calçada

Místo pro Vaše názory a komentáře: