Phobos: Nezvratný osud jednoho měsíce

Tento měsíc je odsouzen k záhubě. Působením nezkrotných slapových sil bude jednoho dne roztrhán a vytvoří kolem planety prstenec, nikoli nepodobný prstenci planety Saturn.

Phobos, vnitřní a větší ze dvou známých měsíců planety Mars, objevil 17. srpna 1877 Asaph Hall, pouhých šest dní po objevu prvního měsíce Marsu, Deimosu. Objev byl zveřejněn 18. srpna téhož roku. Není bez zajímavosti, že existenci měsíců Marsu předpověděl již Johannes Kepler v roce 1610.

Protáhlý fazolovitý tvar měsíce o rozměrech přibližně 28×20 km, blížící se trojosému elipsoidu, dává tušit, že se s největší pravděpodobností jedná o zachycenou planetku, pocházející z oblasti hlavního pásu planetek. Phobos byl zřejmě zachycen díky vzájemné kombinaci gravitačních poruch působených Jupiterem a samotným Marsem.

Existují také teorie, že oba měsíce (Phobos a Deimos) pocházejí ze vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy a také že mohly vzniknout vyražením z povrchu Protomarsu v době tvorby planety akrecí, a to při dopadech velkých planetesimál.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Mimozemšťané nám mohou být podobní více, než si myslíme

Zajímavostí také je, že ačkoliv nemá Phobos žádnou měřitelnou atmosféru, zjistila sovětská kosmická sonda Fobos 2, že z povrchu měsíce unikají plyny. Jejich přesné složení nestačila zjistit, ale předpokládá se, že jde převážně o vodní páru.

Na barevných snímcích z družice MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) je vidět, že měsíc Phobos vypadá vskutku jako asteroid a je poset krátery. Asi nelze přehlédnout obrovský impaktní kráter Stickney, výraznou dominantu tohoto malého měsíce.

Kráter je pojmenován Mezinárodní astronomickou unií po Chloe Angeline Stickney Hall, manželce amerického astronoma Asapha Halla, objevitele Phobosu a Deimosu. Povšimněte si, prosím, že uvnitř kráteru Stickney se nachází ještě další a mnohem menší kráter Limtoc pojmenovaný podle postavy z literárního díla Gulliverovy cesty od Jonathana Swifta.

Phobos je svým způsobem krásný, ale také smolný měsíc. Jeho existenční výhledy nejsou vůbec příznivé. Obíhá totiž tak blízko Marsu, asi 5 800 kilometrů od povrchu ve srovnání s asi 400 000 kilometry u našeho Měsíce, že ho gravitační slapové síly stahují dolů, a to rychlostí 1,8 metru za století.

V horizontu 50 až 100 miliónů let se Phobos pravděpodobně rozpadne napětím způsobovaným neúnavnými slapovými silami a trosky vytvoří kolem Marsu rozpadový prstenec.


Zdroj: wikipedia.org, astro.cz, nasa.gov
Foto: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona