V pěkně tvarované Severní koruně sice nenajdeme jasné hvězdokupy a čarokrásné mlhoviny, zato je však bohatá na podivuhodné proměnné hvězdy. A do této kategorie nepatří zdaleka jen dobře známý veleobr R Coronae Borealis (na snímku).

Nejjasnější hvězdou je bezesporu alfa, kterou známe spíše pod označením Gemma (drahokam). Mohli jste však zaregistrovat i arabské pojmenování Alphekka, případně Gnosia. Gemma je do jisté míry srovnatelná s hvězdami Vega nebo Sirius.

Jasnost hvězdy Gemma nepatrně kolísá v nepravidelném (přibližně sedmnáctidenním) cyklu. To způsobují vzájemné zákryty s jejím spektroskopickým společníkem, který je zase nápadně podobný našemu Slunci.

Dvojhvězda Gemma patři do pohybové skupiny Velké medvědice (Collinder 285), kde se nachází i další velice známá pětice hvězd populárního asterismu Velkého vozu.

Proměnná Beta CrB (Nusakan) je druhou nejjasnější hvězdou Severní koruny. Má neviditelného průvodce, a navíc má velice zvláštní spektrum, takže byla zařazena do kategorie tzv. chemicky pekuliárních hvězd (CP hvězdy).

Pokud jde o chemické složení hvězdy Beta CrB, tak zjistíme, že obsahuje velmi málo kyslíku. Ovšem stroncia, chromu a europia zde naopak nalezneme mnohem více.

Chemicky pekuliární hvězdy také velmi pomalu rotují a Nusakan není výjimkou, neboť jednu otočku zvládne za 18,5 dní. V této periodě rovněž pulzuje magnetické pole hvězdy, které je přibližně desettiscíkrát silnější než magnetické pole Země.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   NGC 922: Galaxie, kde najdeme hned několik hmotných černých děr

Delta CrB je rovněž v mnoha ohledech zvláštní hvězdou. Předně sledujeme, že se momentálně nachází v počáteční fázi přeměny na obra (mění svoji polohu na Hertzsprungově diagramu). Má magnetickou aktivitu našeho Slunce, což je ale zvláštní, neboť patří mezi obry, a ne hvězdy hlavní posloupnosti.

Koróna hvězdy Delta CrB je zahřátá na 7 000 000 K. Pro srovnání – teplota sluneční koróny se pohybuje v rozmezí 1 000 000 až 6 000 000 K. Hvězda taktéž vykazuje drobné změny jasnosti, a to v periodě 59 dní. Tyto změny jasnosti jsou připisovány přítomnosti obrovských hvězdných skvrn.

Epsilon CrB je tvořena dvěma složkami, které dělí odstup 2,2″. Magnitudy složek jsou 4,22 a 12,6, obě složky však mají podobnou spektrální třídu – jasnější K2, méně jasná K3.

„Finta“, díky které je hlavní složka výrazně jasnější, spočívá v tom, že je přibližně 22x rozměrnějším obrem a září asi 156x více než naše Slunce, přičemž druhá složka je hvězdou hlavní posloupnosti, menší a také méně jasná. Na této dvojici je jasně vidět rozdíl mezi obrem a hvězdou hlavní posloupnosti shodných barev.

Hvězda Zéta CrB je pěkná dvojhvězda pro malý dalekohled. Její složky s magnitudou 5 a 6 mají odstup 6,1″ a lze je rozlišit již při stonásobném zvětšení.

Théta je modrobílá hvězda hlavní posloupnosti. Pozoruhodná je svou neobvykle rychlou rotací. Otáčí se totiž asi 200x rychleji než Slunce. V roce 1970 náhle poklesla jasnost této hvězdy o 0,7 mag. Příčinou byl pravděpodobně oblak prachu, který hvězdu dočasně zahalil.

Éta CrB je dvojhvězda tvořená párem rudých obrů, přesněji rudého a oranžového obra, oba s jasností 5 mag. Složky rozlišíme i triedrem. Ačkoli jsou oba obři přibližně stejně daleko od Země, tak jejich složení (zejména z hlediska kovů) i pohyb jsou naprosto odlišné.

Existuje tedy pravděpodobnost, že k sobě obě hvězdy ve vesmíru přiblížily jen náhodou. Pokud tento systém tvoří i planety, pak by pozorovatel z povrchu pozoroval druhou složku jako jasný bod -3 mag.

No, a dostáváme se k v úvodu zmíněné R Coronae Borealis, což je nadobr zvláštní spektrální třídy cG0ep. Jeho průměr dosahuje stonásobku průměru Slunce, jeho hmotnost ale dosahuje pouze 80 % hmotnosti Slunce.

V nepravidelných intervalech (přibližně 44 dní) mění R Coronae Borealis svou jasnost, a to velmi výrazně. Tyto poklesy způsobuje oblak plynu a prachových částic bohatý na uhlík, který je vyvrhován z hvězdy a zakrývá ji. Během několika týdnů až měsíců se temný oblak tlakem záření rozptýlí a hvězda se pozvolna vrátí ke své původní jasnosti.

Zdroj: i-ASTRIN
Autorka: Jana Plauchová
Foto: ESO, stellarium

Místo pro Vaše názory a komentáře: