Různé jevy napříč vesmírem emitují záření v celém rozsahu elektromagnetického spektra – od gama paprsků o vysokých energiích na jedné straně, které vzniká při nejenergetičtějších procesech v kosmu, až po mikrovlny a rádiové záření o nízkých energiích na straně druhé.

Mikrovlny, velmi stejnorodé záření, které může ohřát váš oběd či večeři, jsou vytvářeny četnými astrofyzikálními zdroji včetně silných zářičů známých jako masery (jakési mikrovlnné lasery), a dokonce silnějšími zářiči s poněkud drsnějším označením megamasery mající zdroj v centrech některých galaxií.

Zejména intenzivní a svítivá galaktická centra jsou známa jako aktivní galaktická jádra. Podle názoru astronomů jsou poháněna přítomností superhmotných černých děr, které přitahují okolní hmotu k sobě a vyvrhují jasné výtrysky (jety) v podobě hmoty a záření.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Když gravitace čaruje

Dvojice galaxií na publikovaném snímku vyfotografovaná prostřednictvím Hubbleova kosmického dalekohledu (HST/NASA/ESA) byla pojmenována MCG+01-38-004 (na snímku nahoře, lehce zbarvená do červena) a MCG+01-38-005 (na snímku dole, lehce zbarvená do modra).

Galaxie MCG+01-38-005 (známá též jako NGC 5765B) je zvláštním typem tzv. megamaseru; aktivní jádro galaxie vyzařuje obrovské množství energie, která stimuluje oblaka vody v jejím okolí.

Jednotlivé atomy vodíku a kyslíku tvořící vodu jsou schopny absorbovat část této energie a vyzářit ji zpět na určitých vlnových délkách, z nichž část spadá do oblasti mikrovln neviditelných pro Hubbleův teleskop, ale pozorovatelných dalekohledy citlivými právě na tuto oblast elektromagnetického spektra. MCG+01-38-005 je také známa jako vodní megamaser.

Astronomové mohou využívat takovéto objekty ke studiu základních vlastností vesmíru. Mikrovlnná emise MCG+01-38-005 byla například využita k výpočtu vybraných hodnot k určení Hubbleovy konstanty a ke změření rychlosti, jakou se vesmír rozpíná. Tato konstanta je pojmenována na počest astronoma Edwina Hubblea, jehož pozorování byla důležitá pro objev rozpínání vesmíru a následně po něm byl pojmenován nejznámější kosmický teleskop.

Zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí, (NASA)
Autor: FRANTIŠEK MARTÍNEK
Foto: NASA’s Goddard Space Flight Center/Jenny Hottle