Astronomové využili schopnosti radioteleskopu ALMA a pořídili překrásný záběr bubliny odvrženého materiálu, která obklopuje exotickou červenou hvězdu U Antliae. Tato pozorování vědcům pomohou lépe pochopit, jak se hvězdy vyvíjejí v pozdních stadiích svého života.

Ve slabém jižním souhvězdí Vývěva (Antlia) si pozorný pozorovatel s binokulárním dalekohledem může povšimnout nápadně červené hvězdy, jejíž jasnost se slabě mění s periodou asi týdne.

Tato velmi neobvyklá hvězda nese označení U Antliae. Nová pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) odhalila překvapivě tenoučkou sférickou slupku, která hvězdu obklopuje.

U Antilae je uhlíková hvězda – vyvinutá, chladná zářivá hvězda, která v HR diagramu leží na asymptotické větvi obrů (asymptotic giant branch). Asi před 2 700 lety prošla tato stálice krátkou epizodou intenzivní ztráty hmoty.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Sonda Kaguya objevila na Měsíci obrovskou jeskyni

Během tohoto období, trvajícího pouhých několik set let, hvězda vysokou rychlostí odvrhla materiál, který dnes pozorujeme v podobě sférické obálky zachycené na záběru z ALMA. Výzkum této slupky v bližším detailu ukazuje, že obsahuje známky přítomnosti slabých tenkých oblaků, známých jako filamentární substruktury (filamentary substructures).

Pouze unikátní schopnost radioteleskopu ALMA pořídit ostré snímky na mnoha vlnových délkách umožnila získat tento působivý záběr. Díky tomu je totiž možné zaznamenat mnohem jemnější struktury slupky kolem hvězdy U Antilae, než bylo dosud možné.

Nová data však nejsou pouhým ‚jedním snímkem‘. ALMA ve skutečnosti pořizuje trojrozměrný informační záznam (datovou kostku), u kterého každý řez odpovídá pozorování na mírně odlišné vlnové délce. V důsledku Dopplerova jevu (Doppler Effect) každý řez datovou kostkou poskytuje zároveň informaci o hmotě pohybující se různou rychlostí ve směru k nám nebo od nás.

Velmi pozoruhodné na slupce kolem hvězdy U Antilae je, že je téměř dokonale sféricky symetrická a také velmi tenká. Zobrazením hmoty pohybující se různou rychlostí jsou vědci schopni obálku hvězdy rozdělit na řezy podobně, jako lékaři s použitím počítačové tomografie prohlížejí lidské tělo.

Porozumění chemickému složení atmosfér těchto hvězd (i jejich obálek) a procesům jakými dochází ke ztrátě hmoty je důležité ke správnému chápání vývoje hvězd a galaxií v raném vesmíru.

Slupky, jako je ta u hvězdy U Antilae, ukazují bohatou variabilitu chemických složek na bázi uhlíku i dalších prvků. Rovněž pomáhají při recyklaci hmoty a jsou zodpovědné za 70 % prachu v prostoru mezi hvězdami.

Zdroj: Vědecká tisková zpráva ESO
Foto: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/F. Kerschbaum
Video: ESO