Působivá planetární mlhovina NGC 7009, známá též pod jménem Saturn, se zjevuje z temnoty v podobě skupiny podivně tvarovaných bublin krásně svítících v odstínech růžové a modré barvy. Tento pestrobarevný snímek byl pořízen pomocí výkonného zařízení MUSE a dalekohledu ESO/VLT v rámci projektu, který se poprvé zaměřil na mapování rozložení prachu v nitru planetární mlhoviny. Mapa odhalující paletu komplikovaných prachových struktur – obálek, hal i podivných vlnitých útvarů – astronomům pomůže pochopit, jakým způsobem se v planetárních mlhovinách utvářejí typické symetrické útvary.

Mlhovina Saturn (Saturn Nebula) se nachází asi 5 000 světelných let od nás a na obloze ji nalezneme v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Své jméno získala díky podivnému tvaru, který vzdáleně připomíná planetu Saturn.

Ve skutečnosti však planetární mlhoviny (planetary nebulae) nemají s planetami nic společného. Mlhovinu Saturn vytvořila málo hmotná hvězda, která v závěrečné fázi svého života expandovala do vývojové fáze rudého obra a následně začala odhazovat vnější plynné obálky.

Hmotu odfukoval silný hvězdný vítr a intenzivním ultrafialovým zářením (ultraviolet) ho ozařovalo odhalené horké jádro umírající hvězdy. Vznikla tak mlhovina tvořená prachem a barevně svítícím plynem. V srdci mlhoviny Saturn leží zbytek samotné hvězdy, viditelný i na snímku, který se pomalu stává bílým trpaslíkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Ve sluneční soustavě Kepler-90 byla objevena už osmá exoplaneta

Aby vědci lépe pochopili, jakým způsobem se utvářejí takto podivné tvary planetárních mlhovin, využil mezinárodní tým astronomů pod vedením Jeremy Walsche schopnosti přístroje MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) k proniknutí do nitra prachových závojů mlhoviny Saturn.

MUSE je přístroj, který pracuje ve spojení s jedním z hlavních dalekohledů systému VLT (Very Large Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile. Schopnosti přístroje jsou mimořádné především proto, že zařízení nevytváří pouze jeden snímek, ale v každém bodě obrazu získává také informaci o spektrálním složení světla, které z objektu přichází.

Členové týmu využili přístroj MUSE k vytvoření prvních detailních optických map rozložení plynu a prachu v planetární mlhovině. Výsledný snímek mlhoviny Saturn tak odhaluje mnoho spletitých struktur včetně eliptické vnitřní slupky, vnější obálky a hala. Rovněž ukazuje dvojici dosud nezobrazených proudů vycházejících z mlhoviny na obě strany podél její delší osy, které jsou ukončeny jasnými útvary – označovanými jako ‚ansae‘ a známými i u jiných planetárních mlhovin.

Snímek znázorňuje, jakým způsobem přístroj MUSE pracující ve spojení s dalekohledem ESO/VLT poskytuje trojrozměrný pohled na mlhovinu Saturn. Pro každý bod obrazu této působivé mlhoviny přístroj získává zároveň informaci o spektrálním složení záření a umožňuje tak odhalit chemické složení a fyzikální podmínky, jaké v daném místě panují.

Členům týmu se podařilo nalézt také neobvyklé prachové vlnové struktury, jejichž přítomnost není dosud zcela vysvětlena. Prach se vyskytuje v celé mlhovině, ale na okraji vnitřní slupky byl detekován významný pokles jeho koncentrace. Zdá se, že v tomto místě dochází k jeho destrukci.

Existuje několik možných mechanismů, které mohou být za tento proces zodpovědné. Vnitřní slupka je totiž v podstatě expandující rázovou vlnou, která může být schopna prachová zrna rozbíjet nebo je dodatečně zahřívat, což vede k jejich vypaření.

Mapování plynových a prachových struktur v nitru planetárních mlhovin může astronomům pomoci pochopit jejich roli v závěrečné fázi života málo hmotných hvězd a také vysvětlit, jakým způsobem mlhoviny získávají své podivné a složité tvary.

Schopnosti přístroje MUSE však daleko přesahují hranice naší Galaxie. Toto citlivé zařízení umožňuje rovněž studovat formování hvězd a galaxií v raném vesmíru, stejně jako mapovat rozložení temné hmoty (dark matter) v kupách galaxií v blízkém vesmíru.

Pomocí přístroje MUSE vědci rovněž vytvořili první 3D mapu takzvaných Pilířů stvoření (Pillars of Creation) v Orlí mlhovině (Eagle Nebulaeso1518) a zobrazili působivou kosmickou srážku v nedaleké galaxii (eso1437).

Zdroj: Tisková zpráva ESO
Foto: ESO/J. Walsh
Video: ESO