V těsné blízkosti Země proletí dvě planetky. Nastane maximum meteorického roje Orionid. Uvidíme zajímavé seskupení Měsíce, Marsu a Venuše. Překvapením může být nová, poměrně jasná kometa C/2017 O1.

Planetární nebe nám v říjnu trochu prořídne. Merkur se vrátil ke Slunci a 8. 10. je s ním v horní konjunkci. Na obloze se tak znovu objeví až koncem prosince. Venuše zůstává „jitřenkou“ na ranní obloze společně s Marsem.

Konjunkce Venuše s Marsem se odehraje 5. 10. navečer pod naším obzorem, ale obě planety spatříme blízko sebe následující ráno. Venuše bude při konjunkci 0,2° severně.

Dne 17. 10. nastane konjunkce Měsíce a Marsu (Měsíc 0,9° severně). Seskupení Marsu a Venuše s tenkým srpkem Měsíce krátce před novem spatříme 17. a 18. ráno na východě.

Jupiter se 26. dostává do konjunkce se Sluncem a je tudíž nepozorovatelný. Přesune se na ranní oblohu, kde se objeví ve druhé polovině listopadu. Saturn je vidět zvečera nad jihozápadem, ale díky malé výšce nad obzorem, to na teleskopické pozorování už moc není.

Podzimní obloze kralují nejvzdálenější planety. Neptun se snadno nalezne triedrem pod hvězdou lambda Aqr a Uran na tmavé obloze i pouhým okem nad omikron Psc. Obě jsou pozorovatelné téměř celou noc a k identifikaci poslouží mapky (viz níže).

V říjnu se můžeme malým triedrem podívat také na jedny z prvních objevených planetek hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Jasnější Iris se pohybuje pod Hamalem v Beranu a slabší Ceres proplouvá vodami řeky Eridanu. Aktuální pozici pro okamžik pozorování vám i na mobilním telefonu on-line vygeneruje třeba stránka heavens-above.com pod odkazem Asteroidy.

Tradičně kolem 21. října vrcholí aktivita meteorického roje Orionid, letos nastává krátce po novu, takže pozorování nebude rušit Měsíc. Původ hmotných částeček milimetrových až několika centimetrových rozměrů tohoto roje, je jako u ostatních rojů v kometách, od kterých se oddělily a za kometou vytvořily jakousi prachovou stopu. U Orionid se konkrétně jedná o slavnou kometu Halleyovu.

Když proud částeček protne dráhu Země, po které se naše planeta pohybuje kolem Slunce, a zároveň se planeta v tomto křížení nachází, dojde k setkání částic s atmosférou Země. Tam rychlostí mnoha km za sekundu dochází k hoření tělesa.

Přitom se vytvoří stopa ionizovaného vzduchu, která na krátký čas jasně zazáří a kterou právě vidíme jako světelný jev – meteor. Světelná stopa se udrží na obloze až několik sekund. Mimochodem, nad Orionem, na severovýchodě, můžeme pozorovat jasnou hvězdu Capellu ze souhvězdí Vosky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Astronomové vyřešili záhadu vzniku prvních supermasivních černých děr

Po silné kometární první polovině roku je momentálně nejjasnějším objektem tohoto druhu vlasatice s označením C/2017 O1 (ASASSN). Je ve výborné pozici pro pozorování – pohybuje se z Persea do Žirafy a stane se tak cirkumpolární. Jenom je trochu slabší, než naznačovala původní předpověď.

K jejímu spatření je zapotřebí opravdu tmavá obloha, kometa má velkou difuzní komu s malou plošnou jasností a minimální centrální kondenzací. Přísluním projde v polovině října, tak snad se ještě ukáže v trochu lepším světle.

V říjnu se k Zemi velmi těsně přiblíží dvě „potenciálně nebezpečné planetky“ (NEO). Už dnes 2. října 2017 ve 12:20 SELČ se k Zemi na vzdálenost 88 412 km přiblíží blízkozemní planetka s označením 2017 SX17. Planetka o rozměru 6,5 – 15 metrů pochází z Apollonovy skupiny a kolem Země proletí rychlostí přibližně 5,52 km/s (‪19 872 km/h)‬. Těleso bylo poprvé pozorováno 29.09.17 observatoří Mt. Lemmon Survey.

Druhá planetka je o něco větší a proletí ještě blíže. Jedná se o těleso s označením 2012 TC4 o velikosti 12 – 27 metrů. Pochází rovněž z Apollonovy skupiny a kolem Země proletí rychlostí přibližně 7,65 km/s (‪27 540 km/h). Planetka se nejvíce přiblíží k Zemi na vzdálenost pouhých 49 984 km dne 12. října 2017 v 7:42 SELČ.‬

Evropská kosmická agentura společně s astronomy z International Asteroid Warning Network a střediskem NASA CNEOS (Center for Near-Earth Object Studies) hodlají využít planetku 2012 TC4 jako cvičný objekt pro Mezinárodní síť varování před nebezpečnými asteroidy. Bude tak otestována síť observatoří využívaných jako systém varování a průlet bude využit pro zpřesnění techniky pozorování blízkozemních objektů.

A ještě jedno upozornění na závěr. V neděli 29. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět (do normálu) na 2 hodiny SEČ.

Zdroj: udalosti.astronomy.cz, heavens.above.com, hvezdarnaub.cz, IAU/Minor Planet Center, CNEOS/JPL, novinkykosmonautiky.blogspot.com
Foto: heavens.above.com, udalosti.astronomy.cz, cometchasing.skyhound.com

Místo pro Vaše názory a komentáře (viz Pravidla pro komentáře):