Sonda Kaguya objevila na Měsíci obrovskou jeskyni

Kosmická agentura JAXA oznámila, že japonští vědci objevili na Měsíci ohromnou jeskyni, která by v budoucnu mohla být využita pro stavbu vědecké základny. Jeskyně se nachází v lávové oblasti Marius Hills (v Oceánu bouří) na přivrácené straně Měsíce.

Dutina je dlouhá kolem 50 km, její stáří se odhaduje na 3,5 miliardy let a předpokládá se, že je výsledkem vulkanické činnosti. Jeskyně byla objevena na základě dat získaných sondou Kaguya, která zkoumala Měsíc v letech 2007 až 2009.

V současnosti se (pomalu, ale jistě) opět rozbíhají závody o Měsíc. Již několik národů vyhlásilo koncepce, že se do několika let chystají vrátit na jeho povrch a vystavět zde první stálou základnu. Vedle Američanů, kteří jako jediní na Měsíci již byli, se na Měsíc chystají Rusové, Číňani, zmínění Japonci (JAXA), Evropané a potenciálně i Indové.

Jelikož na Měsíci není atmosféra, dopadá na jeho povrch velké množství kosmického záření a radiace. To prakticky znemožňuje dlouhodobé setrvání člověka na jeho povrchu. Pokud tedy chceme v budoucnu kolonizovat Měsíc, nutně by se musely obytné části stavět ze silného materiálu, což by značně prodražovalo jejich konstrukci a náklady na dopravu, a to i v případě využití technologie 3D tisku.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Sluneční záření v obdobích minima je neuvěřitelně konstantní

Druhou (o poznání levnější) variantou je umístit základnu pod povrch. Což se jeví díky objevu takto rozsáhlé jeskyně momentálně jako nejlepší řešení. Navíc tento objev není zdaleka první, např. sondy Grail (Gravity Recovery and Interior Laboratory), které k Měsíci vyslala NASA v roce 2011, objevily pod povrchem Měsíce minimálně dvanáct podzemních jeskyní, které by mohly být využívané jako útočiště pro astronauty.

Analýzy ukázaly, že tunely jsou stabilní a poskytují ideální ochranu před kosmickým zářením a padajícími mikrometeory. Stejné lávové tunely (jeskyně) navíc existují i na Marsu, kde mohou mít stejné využití. Měsíční podpovrchové prostory mohou rovněž posloužit jako skvělé místo pro vybudování základny budoucích automatických dalekohledů, určených k pozorování vesmíru.

Sonda Kaguya (Kaguja), dříve známá jako SELENE, byla lunární mise japonské agentury JAXA. Šlo o nejkomplexnější misi na průzkum našeho přirozeného satelitu od dob projektu Apollo. Primární mise byla plánována na jeden rok a během něj sonda velmi přesně zmapovala povrch Měsíce. Sonda provedla podrobná topografická i gravitační měření a studovala podpovrchovou strukturu, jakož i možnou tenkou atmosféru našeho satelitu.

Součástí sondy byly i dva malé subsatelity Okina a Óna, které s hlavní sondou prováděly výzkumy lunárního magnetického a gravitačního pole a působily jako retranslační stanice. Činnost sondy byla ukončena dopadem na povrch Měsíce 10. června 2009.

Zdroj: novinkykosmonautiky.blogspot.com, cs.wikipedia.org, aktualne.cz, osel.cz, astro.cz
Foto: JAXA/SELENE/Crescent/Akihiro Ikeshita for Kaguya image, James Stuby based on NASA image
Doporučený odkaz: Detection of intact lunar lava tubes in the data from SELENE (Kaguya) radar sounding