Odhalování galaktických tajemství

Na obřím snímku, který zachycuje kupu galaxií v souhvězdí Pece, upoutá naši pozornost nespočet galaxií. Některé vypadají jen jako drobné tečky v pozadí, ale jiné dominují celému popředí záběru. Jedním z velkých objektů je hojně zkoumaná čočková galaxie NGC 1316. Bouřlivá minulost zanechala nápadné šrámy na jejím současném vzhledu – struktury smyček, oblouků a prstenů, které se nyní astronomům pomocí dalekohledu VST podařilo zachytit v jemnějších detailech, než bylo dosud možné. Tento pozoruhodně hluboký snímek rovněž odhaluje myriády slabších objektů.

Uvedený snímek odhaluje tajemství nejzářivějších členů kupy galaxií v souhvězdí Pece (Kupa galaxií v PeciFornax Cluster), která je jednou z nejbohatších a nejbližších galaktických kup (galaxy cluster).

Záběr byl pořízen díky mimořádným schopnostem přehlídkového dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) pracujícího na observatoři ESO/Paranal Observatory a v originálním rozlišení představuje jeden z největších snímků, jaké kdy ESO zveřejnila.

Asi nejvíce fascinujícím členem této kupy je galaxie NGC 1316, která v minulosti prošla velmi dramatickým vývojem (viz eso1411). Její vzhled byl postupně formován řadou blízkých setkání s okolními menšími galaxiemi.

Vzájemné gravitační působení zanechalo na její čočkovité struktuře nápadné stopy. Rozsáhlé vlnové útvary, smyčky či oblouky vnořené do vnějších obálek naplněných hvězdami byly poprvé pozorovány v 70. letech 20. století a zůstávají předmětem výzkumu i současných astronomů. Ti využívají nejmodernějších teleskopů k zobrazení stále jemnějších detailů komplikované struktury galaxie NGC 1316 a nejnovějších počítačových modelů k jejich simulacím.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   SERIÁL: Hlubinami vesmíru s dr. Richardem Wünschem (2/2)

Setkání a splynutí s jinými galaxiemi, která formovala vzhled NGC 1316, přinesla velké množství plynu, který se stal kořistí exotického objektu sídlícího v centru galaxie – supermasivní černé díry (supermassive black hole) o hmotnosti asi 150 milionů Sluncí.

Při akreci hmoty ze svého okolí vytváří tento objekt mimořádně intenzivní jety vysoce energetických částic, které daly vzniknout charakteristickým lalokům. Ty jsou pozorovatelné na rádiových vlnách elektromagnetického záření a díky nim je galaxie NGC 1316 čtvrtým nejjasnějším rádiovým zdrojem na obloze.

V galaxii NGC 1316 byly v minulosti zaznamenány čtyři supernovy typu Ia (type Ia supernova), které jsou pro astronomy mimořádně důležitými jevy. Jelikož supernovy tohoto typu mají dobře definovanou absolutní jasnost a světelnou křivku, je možné je použít pro měření vzdáleností ve vesmíru.

V případě galaxie NGC 1316 se jedná o 60 milionů světelných let. Astronomové tyto takzvané „standardní svíčky“ hledají s velkým úsilím, jelikož představují unikátní nástroj pro měření velkých kosmických vzdáleností. Sehrály například klíčovou roli v přelomovém objevu zrychlené expanze vesmíru.

Uvedený snímek byl pořízen v rámci přehlídky Fornax Deep Survey pomocí dalekohledu VST pracujícího na observatoři ESO/Paranal. Cílem projektu Fornax Deep Survey je hluboká multipřístrojová přehlídka kupy galaxií v souhvězdí Pece.

Nedávno pozoroval tuto kupu pomocí dalekohledu VST také tým pod vedením Enrichetty Iodice (INAF – Osservatorio di Capodimonte, Naples, Itálie), kterému se podařilo odhalit slabé propojení mezi galaxií NGC 1399 a menší NGC 1387 (eso1612). Dalekohled VST byl speciálně navržen k provádění přehlídek rozsáhlých oblastí oblohy.

Díky rozměrnému plně korigovanému zornému poli a mohutné kameře OmegaCAM disponující rozlišením 256 megapixelů je celý přístroj schopen rychle pořizovat hluboké snímky rozsáhlých oblastí oblohy. Přináší tak důležité informace, které umožňují velkým teleskopům – jakým je například dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) – zaměřit se při výzkumu pouze na detaily jednotlivých objektů.

Zdroj: Tisková zpráva ESO
Foto: ESO/A. Grado and L. Limatola
Video: ESO

Místo pro Vaše názory a komentáře (viz Pravidla pro komentáře):