ALMA objevila chladné prachové pásy v okolí Proximy Centauri

Radioteleskop ALMA pro milimetrovou a submilimetrovou oblast elektromagnetického záření pracující v Chile detekoval prach v okolí nejbližší sousední hvězdy Proximy Centauri. Nová pozorování odhalila, že záření chladných prachových částic vychází z oblasti, která by se ve Sluneční soustavě rozkládala od oběžné dráhy Země až téměř k Jupiteru. Navíc se zdá, že v soustavě Proximy může být ještě jeden o něco chladnější vnější prachový pás. Tyto oblasti by mohly být známkou přítomnosti komplexního planetárního systému. Jelikož se očekává, že částice v těchto oblastech jsou tvořeny horninami a ledem, jsou pozorované struktury nejspíše podobné mohutnějším pásům meziplanetární hmoty, jaké známe ze Sluneční soustavy, kde se rovněž jedná o zbytky látky nespotřebované při vzniku a vývoji planet.

Slunci nejbližší sousední hvězdou je Proxima Centauri, která se na obloze promítá do souhvězdí Kentaura (Centaurus). Jedná se o slabého červeného trpaslíka, který leží jen asi čtyři světelné roky daleko. Kolem této drobné hvězdičky v oblasti s příznivými teplotními podmínkami obíhá planeta Proxima b – těleso o velikosti Země objevené v roce 2016, které je v současnosti Zemi nejbližší známou extrasolární planetou. Zdá se však, že systém kolem Proximy je složitější. Nová pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA totiž odhalila záření oblaků chladného kosmického prachu, které hvězdu obklopují.

Hlavní autor nové studie Guillem Anglada (Instituto de Astrofísica de Andalucía (CSIC), Granada, Španělsko) přibližuje význam tohoto objevu: Prach kolem Proximy je velmi důležitý, protože po objevu terestrické planety Proxima b jde o první známku přítomnosti složitějšího systému kolem Slunci nejbližší sousední hvězdy.“

Prachové pásy jsou pozůstatky hmoty, která nebyla zapracována do větších těles, jakými jsou třeba planety. Ledové a kamenné částice, které se zde nacházejí, mohou nabývat nejrůznějších velikostí od submilimetrového nejjemnějšího prachu až po kilometrová tělesa, která bychom označili jako planetky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   VIDEO: Velmi jasný bolid nad severním Finskem

Zdá se, že pozorovaný prach leží v pásu, který se táhne do vzdálenosti několika set milionů kilometrů od Proximy. Jeho odhadovaná hmotnost představuje asi 1/100 Země. Teplota částic v této oblasti by se podle odhadu mohla pohybovat kolem -230 °C , což je zhruba srovnatelné s Kuiperovým pásem za drahou Neptunu ve Sluneční soustavě.

V datech ALMA byly nalezeny také známky přítomnosti dalšího prachového pásu s ještě nižší teplotou, který se nachází asi desetkrát dále od Proximy. Pokud bude existence tohoto vnějšího pásu potvrzena, bude se, s ohledem na velmi chladné prostředí ve velké vzdálenosti od hvězdy slabší než Slunce, jednat o mimořádně zajímavý objev. Oba pásy se však nacházejí mnohem dále od Proximy, než planeta Proxima b, která obíhá ve vzdálenosti jen 4 miliony kilometrů od mateřské hvězdy.

Guillem Anglada vysvětluje možné důsledky tohoto objevu:Výsledky naznačují, že Proxima Centauri by mohla mít kolem sebe systém více planet s bohatou historií vzájemných interakcí, jejichž důsledkem byl vznik pozorovaných prachových pásů. Další výzkum by rovněž měl přinést informace, které by mohly posloužit k odhadnutí polohy dosud nepozorovaných dalších planet tohoto systému.“

Planetární systém Proximy Centauri je mimořádně zajímavý rovněž s ohledem na plány projektu Starshot, jehož cílem je budoucí průzkum této soustavy pomocí kosmických mikroplachetnic poháněných ze Země pulsy laserového záření. Znalost prostředí kolem Proximy bude pro plánování takové mise velmi důležitá.

Spoluautor práce Pedro Amado (Instituto de Astrofísica de Andalucía) upozorňuje, že tato pozorování představují pouhý začátek: Tyto první výsledky ukazují, že ALMA je schopná detekovat prachové struktury kolem Proximy Centauri. Teprve další výzkum nám ale poskytne mnohem detailnější informace o jejím planetárním systému. V kombinaci s výzkumem protoplanetárních disků kolem mladých hvězd bude možné zjistit řadu detailů o procesech, které doprovázely vznik Země a Sluneční soustavy před 4,6 miliardami lety. Co vidíme teď, to je jenom předkrm, ochutnávka toho, co teprve přijde.“

Zdroj: Vědecká tisková zpráva ESO
Foto: ESO/M. Kornmesser
Video: ESO

Místo pro Vaše názory a komentáře (viz Pravidla pro komentáře):