Ross 128 b: První planeta s příznivými teplotami u klidné hvězdy

Pouhých 11 světelných let od Slunce byla objevena planeta o velikosti Země s příznivými teplotními podmínkami. Objekt identifikovali vědci s využitím unikátního spektrografu ESO/HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), který bývá označován jako lovec exoplanet.

Nově nalezené těleso v souhvězdí Panny dostalo označení Ross 128 b. V současnosti se jedná o druhou nejbližší známou extrasolární planetu s příhodnými teplotními podmínkami a vůbec první, která obíhá kolem málo aktivního červeného trpaslíka.

To významně zvyšuje pravděpodobnost, že by těleso mohlo mít na povrchu vhodné podmínky pro udržení života. Planeta Ross 128 b se v budoucnosti zcela jistě stane jedním z primárních cílů pro budovaný dalekohled ESO/ELT, který bude schopen pátrat po známkách života v její atmosféře.

Tým astronomů pracujících se spektrografem HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) na observatoři ESO/La Silla v Chile zjistil, že kolem červeného trpaslíka (red dwarf) Ross 128 obíhá s periodou 9,9 dne exoplaneta (exoplanet) o nízké hmotnosti. Očekává se, že těleso o velikosti Země má na povrchu teplotní podmínky rovněž podobné Zemi. Ross 128 se tak stala nejklidnější blízkou hvězdou, u které je známo, že má planetu tohoto typu.

Náš objev je založen na více než desetiletém monitorování hvězdy pomocí spektrografu HARPS a unikátních metodách redukce i analýzy dat. Pouze HARPS disponuje takovou přesností a 15 let po svém zprovoznění zůstává nejlepším přístrojem pro měření radiálních rychlostí,“ vysvětluje Nicola Astudillo-Defru (Geneva Observatory – University of Geneva, Švýcarsko), spoluautorka článku prezentujícího výsledky.

Červení trpaslíci jsou jedny z nejchladnějších, nejslabších, ale zároveň nejběžnějších hvězd ve vesmíru. Díky tomu jsou také vhodným cílem pro hledání extrasolárních planet, proto je vědci zkoumají stále častěji.

Právě proto pojmenoval vedoucí týmu Xavier Bonfils (Institut de Planétologie et d’Astrophysique de Grenoble – Université Grenoble-Alpes/CNRS, Grenoble, Francie) celý pozorovací program na spektrografu HARPS názvem ‚The shortcut to happiness‘ (Zkratka ke štěstí), je totiž mnohem jednoduší detekovat drobné vzdálené příbuzné planety Země v okolí červených trpaslíků než u hvězd podobných Slunci.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   SERIÁL: Hlubinami vesmíru s dr. Richardem Wünschem (2/2)

Mnozí červení trpaslíci, včetně Proximy Centauri, jsou aktivními hvězdami s mohutnými eruptivními projevy, které vystavují jejich planety smrtícímu ultrafialovému a rentgenovému záření. Jak se však zdá, hvězda Ross 128 je mnohem klidnější, a tak by její planety mohly být nejbližším známým bezpečným útočištěm života.

Ačkoliv se hvězda Ross 128 v současnosti nachází ve vzdálenosti 11 světelných let od Slunce, pohybuje se směrem k nám a podle současných znalostí se za nějakých 79 tisíc let (což je z kosmického hlediska doslova okamžik) stane naším nejbližším hvězdným sousedem. Planeta Ross 128 b tak od Proximy b převezme pomyslnou korunu ‚Zemi nejbližší extrasolární planety‘.

Na základě dat získaných pomocí HARPS členové týmu zjistili, že planeta Ross 128 b obíhá kolem své hvězdy dvacetkrát blíže než Země kolem Slunce. Přes tuto malou vzdálenost dostává planeta jen asi 1,38x více energie než Země.

Díky chladné a slabé mateřské hvězdě, jejíž povrchová teplota je ve srovnání se Sluncem sotva poloviční, se odhadovaná rovnovážná teplota planety Ross 128 b pohybuje v rozmezí od -60 °C do +20 °C. I když vědci, kteří se na objevu podíleli, pokládají planetu Ross 128 b za těleso ‚s vhodnými teplotními podmínkami‘ (temperate planet), zůstává otázkou, zda planeta leží uvnitř, vně, nebo na okraji takzvané obyvatelné zóny (habitable zone) – oblasti kolem hvězdy, kde by na povrchu planety mohla existovat kapalná voda.

Astronomům se v současnosti daří objevovat stále více extrasolárních planet s vhodnými teplotními podmínkami. Dalším krokem bude studium jejich atmosfér a chemického složení. Případná detekce známek života v atmosféře exoplanety, například kyslíku, by znamenala průlom. A dalekohled ESO/ELT (Extremely Large Telescope) bude připraven ho učinit.

Nová zařízení ESO budou nejprve hrát klíčovou roli při hledání planet vhodných k dalšímu průzkumu. Především přístroj NIRPS, součást spektrografu HARPS pro infračervenou oblast spektra, výrazně zvýší efektivitu při pozorování červených trpaslíků, kteří většinu záření emitují právě v infračerveném oboru. A dalekohled ELT nám následně umožní velkou část z nich pozorovat a detailně zkoumat,“ dodává Xavier Bonfils.

Zdroj: Vědecká tisková zpráva ESO
Foto: ESO/M. Kornmesser
Video: ESO
Doporučené odkazy: Odborný článek Astronomy & Astrophysics; Snímky dalekohledu ESO 3.6-metre telescope; Další informace o přístroji HARPS

Místo pro Vaše názory a komentáře (viz Pravidla pro komentáře):