SPHERE na VLT kouká na malé skalnaté světy

Tyto obrázky pořídilo zařízení SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch), které pracuje na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) na observatoři Paranal v Chile. Neuvěřitelně detailní snímky zobrazují čtyři z milionů kamenných těles pásu asteroidů, prstence asteroidů (planetek), který se rozkládá mezi Marsem a Jupiterem a odděluje vnitřní kamenné planety Sluneční soustavy od plynných a ledových planet vnějších.

Po směru ručiček z levého horního rohu se nachází asteroidy 29 Amphitrite324 Bamberga2 Pallas a 89 Julia. 2 Pallas, pojmenovaná po řecké bohyni Pallas Athéně, má průměr asi 510 kilometrů, což z ní dělá třetí největší asteroid v hlavním pásu a jeden z největších asteroidů v celé Sluneční soustavě. Obsahuje asi 7 % celkové hmoty pásu asteroidů – tolik, že byla kdysi klasifikována jako planeta.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   Mechové prasátko

89 Julia má asi třetinový rozměr oproti planetce 2 Pallas. Pravděpodobně je pojmenovaná po svaté Julii z Kartága (zvané též z Korsiky) a jedná se o kamenný asteroid typu S. Dalším asteroidem typu S je 29 Amphitrite, který byl objeven teprve roku 1854.

324 Bamberga, jeden z největších asteroidů typu C, je znám ještě kratší dobu – Johann Palisa ho objevil až roku 1892. Dnes se zdá, že asteroidy typu C jsou asi tělesa z vnější Sluneční soustavy, která sledovala migraci obřích planet. Jako taková mohou ve svých vnitřcích obsahovat led.

Pás asteroidů je v dílech science fiction často prezentován jako oblast divokých srážek a obrovských kamenů, skrz kterou je prakticky nemožné pilotovat i pro nejzkušenější vesmírné vlky. Ve skutečnosti je to oblast hodně prázdná. Celý pás asteroidů obsahuje dohromady pouze 4 % hmotnosti Měsíce, a z toho polovina je soustředěna do čtyř největších asteroidů: Ceres4 Vesta, 2 Pallas a 10 Hygiea.

Zdroj: ESO
Foto: ESO/Vernazza et al.

Místo pro Vaše názory a komentáře (viz Pravidla pro komentáře):