Mladé, horké a modré…

Vesmír je opravdu prastarý – zhruba 13,7 miliardy let. Naše Galaxie také není nijak mladá – některé hvězdy jsou staré až 13 miliard let. Přesto se zde stále odehrává celá řada dějů: nové objekty se tvoří a jiné zanikají. Na tomto snímku můžete spatřit právě ty nejnovější, nedávno vzniklé mladé stálice ve hvězdokupě NGC 2547.

Ale jak mladý je tento kosmický dorost ve skutečnosti? Přestože jejich přesný věk zůstává neznámý, astronomové odhadují, že stálice hvězdokupy NGC 2547 jsou asi 20 až 35 milionů let staré. To vůbec jako mládí nevypadá. Je však potřeba si uvědomit, že naše Slunce je staré 4,6 miliardy let, a to ještě není ani ve středním věku.

To znamená, že pokud bychom život Slunce převedli na život člověka, kterému by dnes bylo 40 let, pak ve stejném srovnání jsou jasné hvězdy na obrázku tříměsíčními kojenci.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:   SERIÁL: Hlubinami vesmíru s Janem Kondziolkou

Většina hvězd nevzniká osamoceně, ale v bohatých uskupeních obsahujících desítky až tisíce stálic. Ačkoliv hvězdokupa NGC 2547 obsahuje mnoho modrobílých horkých hvězd, což je neklamnou známkou jejich mládí, na obrázku naleznete též jednu či dvě žluté až červené, které již dospěly do vývojového stadia rudého obra.

Otevřené hvězdokupy jako tato mají obvykle relativně krátký život trvající několik set milionů let. Poté se úplně rozptýlí a hvězdy odlétají každá svou cestou.

Pro astronomy zkoumající vznik a vývoj hvězd jsou hvězdokupy velmi důležitými objekty. Jednotliví členové kupy totiž vznikli prakticky ve stejnou dobu a ze stejného materiálu. Je tedy jednodušší odhalit a měřit další vlastnosti hvězd.

Hvězdokupa NGC 2547 se nachází v jižním souhvězdí Plachet, asi 1 500 světelných let od Země. Je dostatečně jasná, takže je možné ji pohodlně pozorovat binokuláry. V roce 1751 ji pomocí malého dalekohledu o průměru objektivu pouhé 2 cm objevil francouzský astronom Nicolas-Louis de Lacaille v průběhu astronomické expedice na mys Dobré naděje (jižní Afrika).

Mezi jasnými hvězdami na snímku (v původním rozlišení) můžete spatřit také spoustu jiných objektů. Mnohé z nich jsou slabé hvězdy naší Galaxie vzdálené desítky tisíc světelných let. Ale objekty difúzního vzhledu jsou galaxie, které se nacházejí o desítky či stovky milionů světelných let dále než hvězdy v zorném poli.

Snímek by pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile.

Zdroj: ESO
Foto: ESO

Místo pro Vaše názory a komentáře (viz Pravidla pro komentáře):