Rozkvétající hvězdná porodnice

Kamera OmegaCAM osazená na dalekohledu ESO/VST zachytila zářící hvězdnou porodnici Sharpless 29. Na záběru je zdokumentována celá řada astrofyzikálních procesů včetně oblaků plynu a prachu, které odrážejí, absorbují a opět emitují světlo mladých horkých hvězd ukrytých v nitru mlhoviny.

Část oblohy zachycená na tomto snímku je zanesena v katalogu Sharpless (Sharpless catalogue of H II regions), který obsahuje takzvané H II oblasti: oblaky mezihvězdného ionizovaného plynu, kde se rodí nové hvězdy.

Oblast s označením SH 2-29 (Sharpless 29) se nachází asi 5 500 světelných let daleko a na obloze se promítá do souhvězdí Střelce (Sagittarius), hned vedle známé mlhoviny Laguna (Lagoon Nebula). Nalezneme zde celou řadu astronomických zajímavostí včetně mlhoviny NGC 6559 (uprostřed snímku), ve které probíhají intenzivní procesy formování nových hvězd.

Centrální mlhovina oblasti Sharpless 29 je bezesporu tou nejpůsobivější částí celého regionu. Přestože na šířku měří jen několik světelných let, je zářivou ukázkou chaosu, jaký jsou schopné způsobit hvězdy rodící se v nitru mezihvězdného oblaku. Horké hvězdy zachycené na tomto snímku nejsou starší než 2 miliony let a ozařují své okolí proudy vysokoenergetického záření.

Uvolněná energie ohřívá okolní prach i plyn a intenzivní hvězdný vítr (stellar winds) těchto mladých stálic tvaruje (a rozfukuje) materiál v okolí místa jejich vzniku. V nitru mlhoviny se ve skutečnosti nachází nápadná dutina, kterou vytvořil dominantní dvojhvězdný systém (binary star). Dutina se neustále zvětšuje, což vede k hromadění mezihvězdné hmoty a ke vzniku načervenalé obloukovité struktury po jejím obvodu.

TIP:   Zajímavý archeologický nález při vykopávkách středověkého Bergenu

Mezihvězdný plyn a prach pod náporem ultrafialového záření mladých horkých hvězd intenzivně září. Rozptýlené načervenalé světlo prostupující celým snímkem představuje emise vodíku, zatímco modré odstíny jsou způsobeny odrazem a rozptylem světla hvězd na drobných částicích prachu.

Kromě emise (emission), odrazu (reflection) a rozptylu světla dochází v nitru mlhoviny také k absorpci (absorption). Oblaky prachu brání průchodu světla směrem k nám a díky tomu nemůžeme spatřit hvězdy v pozadí. Drobnější prachová vlákna pak vytvářejí v oblacích složitou strukturu filamentů.

Bohaté a pestré prostředí oblasti Sharpless 29 nabízí astronomům přehršel fyzikálních procesů ke studiu. Mechanizmy spouštění tvorby hvězd, vliv mladých hvězd na okolní plyn a prach i komplikované magnetické pole, to vše lze pozorovat a zkoumat v této jedné oblasti.

Ale mladé hmotné hvězdy žijí rychle a mladé také umírají. Mohou zakončit svůj krátký život explozí supernovy, která po sobě zanechá rozsáhlé pozůstatky v podobě plynu a prachu. Během desítek milionů let však i tento materiál bude vymeten pryč a na místě zůstane pouze otevřená hvězdokupa menších, déle žijících hvězd.

Oblast Sharpless 29 vědci pozorovali kamerou OmegaCAM a dalekohledem VST na observatoři Paranal v Chile. Snímek pořízený tímto přístrojem pokrývá oblast oblohy, která je více jak 300krát rozsáhlejší, než největší zorné pole, jaké je schopen zobrazit kosmický teleskop HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope).

Kamera OmegaCAM navíc dokáže pracovat ve velmi širokém rozsahu vlnových délek od ultrafialové po infračervenou část spektra. Její mimořádně důležitou vlastností je schopnost zachytit světlo čáry H-alfa, která se nachází na samotném červeném konci viditelného spektra. Záření této vlnové délky vzniká, když elektron v atomu vodíku ztratí energii. A projevy tohoto procesu jsou nápadně pozorovatelné mimo jiné v mlhovině Sharpless 29.

Zdroj: Tisková zpráva ESO
Foto: ESO/M. Kornmesser
Video: ESO
Doporučené odkazy: Snímky kamery OmegaCAM. Snímky dalekohledu VST