Co nabídne lednová obloha

Co nám přichystal první měsíc roku 2018 na obloze? No, není toho zrovna málo, zejména co komet se týče, ale uvidíme také pěkné seskupení planet, hvězd a Měsíce, jakož i dva měsíční (super)úplňky. Vrcholí meteorický roj Kvadrantidy, ale Měsíc (den po úplňku) nám díky své celonoční přítomnosti pozorování „padajících hvězd“ značně ztíží, což je škoda, neboť bychom jinak mohli v maximu pozorovat až 110 meteorů za hodinu.

Zastavme se nejdříve u viditelnosti planet. Merkur bude počátkem měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem. Venuše je prakticky až do jara nepozorovatelná. Mars a Jupiter najdeme ráno nad jihovýchodním obzorem. Uran je pozorovatelný v první polovině noci a Neptun najdeme večer nad jihozápadním obzorem.

K lednovému Saturnu trochu podrobněji. Po loňské prosincové konjunkci se Sluncem je Saturn po většinu ledna nepozorovatelný. Dne 13. 1. v 8:00 SEČ nastává konjunkce (0,7°) s Merkurem, planety se však před východem Slunce budou ztrácet v červáncích nízko nad jihovýchodním obzorem.

Na konci ledna už bude Saturn vycházet současně s počátkem astronomického soumraku a na začátku občanského soumraku bude ve výšce 9,5° nad jihovýchodním obzorem. Viditelnost planety se bude postupně zlepšovat.

Lednová obloha den po dni

Měsíc bude tento měsíc poprvé v úplňku 2. ledna, a to ve 3:23 SEČ. 3. ledna kolem půlnoci bude Měsíc v konjunkci s β Gem (Pollux 9,2° severně) a v 7:00 SEČ bude Země nejblíže Slunci (147,1 miliónu km). Tento den ve 20:00 SEČ nastává také, jak už jsem zmínil v úvodu, maximum meteorického roje Kvadrantid (ZHR 110). Celonoční svit Měsíce den po úplňku však pozorovatele „padajících hvězd“ nepotěší.

V neděli 7. ledna (2:00 SEČ) bude Mars v konjunkci s Jupiterem (Mars 0,2° jižně; planety vycházejí nad obzor přibližně 2 hodiny po okamžiku konjunkce). 8. ledna bude ve 23:25 SEČ Měsíc v poslední čtvrti. 9. ledna kolem 4:00 SEČ nastane konjunkce Měsíce s α Vir (Spica 6,7° jižně). V období od 9.1 do 12.1 můžeme na ranní obloze sledovat seskupení Měsíce, Spiky, Jupiteru a Marsu.

Další zajímavé seskupení těles Sluneční soustavy, tentokrát Měsíce, Jupiteru, Marsu, planetky (4) Vesta, hvězdy Antares, Saturnu a Merkuru, nás čeká v období od 11.1 do 15. 1. ráno na JV. 12. ledna kolem 4:00 SEČ bude Měsíc v konjunkci s planetkou (4) Vesta (Měsíc 0,9° jižně, jasnost Vesty +7,3 mag) a 13. ledna kolem půlnoci bude Měsíc v konjunkci s α Sco (Antares 9,0° jižně).

V novu bude Měsíc 17. ledna ve 3:16 SEČ, v první čtvrti pak bude 24. ledna ve 23:20 SEČ. Druhý lednový úplněk nastane v samém závěru měsíce, a to 31.1. ve 14:27 SEČ. V tento den také nastává úplné zatmění Měsíce. U nás je ale v podstatě neviditelné. Pokud vás však zajímá, kde je tento úkaz pozorovatelný, tak koukněte na tento odkaz.

Komety v období okolo novu 17. ledna

V lednu bude ve středních dalekohledech dobře viditelná kometa C/2016 R2 (PANSTARRS), která by měla být jasnější 12 mag. Nalezneme ji vysoko na obloze v souhvězdí Býka. Periheliem své dráhy projde až v květnu a bude se v tu dobu nacházet poměrně daleko (2,602 AU) od Slunce. Jedná se o dost aktivní, ale vzdálenou kometu, která není u Slunce poprvé, předešlý návrat nastal zhruba před 22 tisíci roky.

Kromě ní bude vysoko na obloze kometa C/2017 O1 (ASASSN). Vyhledat ji můžeme v souhvězdí Kefea jen nedaleko od Polárky a její jasnost se bude pohybovat okolo 10,5 mag. Tato kometa byla překvapením loňského roku, perihelem ve vzdálenosti 1,499 AU od Slunce prošla už v říjnu 2017, menšími dalekohledy ji bude možno pozorovat ještě začátkem roku letošního.

Večer nízko nad obzorem bude vidět krátkoperiodická kometa 185P/Petriew. Pohybovat se bude souhvězdím Vodnáře a její jasnost dosáhne zhruba 11 mag. Jedná se o velice zajímavé těleso, které se až do roku 1982 pohybovalo po dráze s perihelovou vzdáleností větší než 1,3 AU. Pak přiblížení k Jupiteru způsobilo její snížení k hodnotám okolo 1 AU (v tomto návratu 0,934 AU).

Tato situace potrvá až do roku 2053, kdy se začne vlivem dalších přiblížení k Jupiteru vzdálenost v perihelu opět zvětšovat a podmínky pozorování se zhorší. Před tím můžeme očekávat poměrně příznivý návrat v roce 2039. Na ranní obloze budeme moci ještě pozorovat slábnoucí (s jasností kolem 12 mag) krátkoperiodickou kometu 24P/Schaumasse z loňského roku. Nalezneme ji v souhvězdí Vah, bude ale již rychle slábnout.

Zdroj: Hvězdářská ročenka 2018
Foto: heavens-above.com, Hvězdářská ročenka 2018

Místo pro Vaše názory a komentáře (viz Pravidla pro komentáře):