HVĚZDA S ČESKÝM PŘÍBĚHEM

V838 Monocerotis: Jedna z nejzajímavějších proměnných hvězd Mléčné dráhy

Ve vzdálenosti přibližně 20 000 sv. let od nás se v souhvězdí Jednorožce, na samém okraji Mléčné dráhy, nachází velice zajímavá proměnná hvězda V838 Monocerotis (V838 Mon), která patří také mezi největší známé hvězdy. V838 Mon byla objevena teprve 6. ledna 2002 amatérským astronomem N. J. Brownem z Austrálie. Nejvíce pozornosti ale nepochybně vzbudilo druhé, ještě větší vzplanutí této hvězdy, jehož svědky byli čeští astronomové ze skupiny MEDÚZA dne 2. února 2002.

První vzplanutí hvězdy bylo pozorováno v lednu 2002. To druhé už bylo pozorováno českými astronomy. K tomu se váže velice zajímavý příběh, který byl na webu astro.cz uveřejněn 5. února 2002. I po téměř 16. letech stále stojí za přečtení. Pojďme si tedy přiblížit, co se tehdy vlastně dělo.

Prvním pozorovatelem skupiny MEDÚZA, který objevil, že je V838 Mon skutečně velmi jasná byl Ladislav Šmelcer z hvězdárny ve Valašském Meziříčí. 2. února v 19:47 provedl hvězdárenským dalekohledem pomocí CCD kamery měření V838 Mon ve filtru V (ten je nejbližší tomu co vidí lidské oko) a zjistil, že objekt má hvězdou velikost asi 8,17 mag.

To bylo téměř o 3 magnitudy více než pozorování z předchozí noci! Hvězda se tedy zjasnila asi čtyřicetkrát. Tímto výsledkem byl překvapen a okamžitě zavolal dalšímu pozorovateli, aby to potvrdil.

L. Šmelcer kontaktoval Luboše Bráta z Pece pod Sněžkou, který patří mezi nejlepší pozorovatele skupiny MEDÚZA. Brátův vizuální odhad ve 20:19 potvrdil nečekané vzplanutí V838 Mon, protože udával hvězdnou velikost 8,80 mag. L. Brát okamžitě zavolal Ondřeji Pejchovi a Petru Sobotkovi, kteří v tu dobu pozorovali proměnné hvězdy na hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně. Poté utíkal domů a poslal oznámení objevu do mezinárodní emailové konference VSNET a také ostatním členům skupiny MEDÚZA.

Noc z druhého na třetího února byla první samostatnější pozorovací nocí O. Pejchy s CCD technikou. P. Sobotka ho učil zacházet s dalekohledem a ovládacím softwarem kamery. Když se setmělo, pozorovali jednu symbiotickou proměnnou hvězdu, a potom dalekohled namířili na V838 Mon a pořídili pomocí 40cm zrcadlového dalekohledu typu Newton snímek ve spektrálním oboru I.

Když se obrázek objevil, vykřikli údivem, protože uprostřed snímku spatřili přeexponovaný kotouč o průměru asi 1/10 pole kamery. Snížili tedy expoziční dobu. Tím zamezili saturaci signálu hvězdy, ale ostatní hvězdy v poli byly tak slabé, že nebylo s čím objekt porovnat. Vyměnili tedy filtr za V a v 18:45 pořídili snímek nový.

Hvězda již nebyla tak jasná jako v I a snad právě pod tímto dojmem, že už je vše v pořádku, nevěnovali hvězdě větší pozornost a začali sledovat úplně jiný objekt. Nebyl ostatně důvod se znepokojovat, vždyť od australského objevu hvězdy 6. ledna jasnost hvězdy pomalu klesala z 10 na 11 mag, tedy nic rychlého a vzrušivého

Avšak ve 20:25 jim zavolal L. Brát a velmi rozrušeným a nadšeným hlasem vysvětloval, co se právě stalo. O. Pejcha a P. Sobotka se začali chytat za hlavu, že nepozorovali V838 Mon i nadále a začali se věnovat jinému objektu.

TIP:   Jak silné může být magnetické pole černé díry?

Ale nic nebylo ztraceno. Okamžitě natočili dalekohled tím správným směrem a ve 20:33 započali rychlou fotometrii ve filtru V a expoziční době 20 sekund. Navíc ještě pořídili vizuální odhady: P Sobotka (21:12, 8,73 mag), O. Pejcha (21:13, 8,63 mag), čímž potvrdili pozorování L. Bráta.

P. Sobotka a O. Pejcha proměřili svůj první V snímek pořízený v 18:45 a zjistili, že V838 Mon má 8,23 mag. Během pořizování nových CCD snímků průběžně získaná data zpracovávali. Ve 23:15 poslali zprávu do Cirkuláře Mezinárodní astronomické unie (IAUC).

O hodinu později si mohli zobrazit světelnou křivku a na ní spatřili neuvěřitelné zjasňování hvězdy rychlostí 0,1 mag za hodinu! Každou hodinu se tedy jasnost hvězdy zdvojnásobila! V této vzrušující noci poslali zprávy do VSNETu ještě další tři pozorovatelé skupiny MEDÚZA: P. A. Dubovský (vizuální), K. Hornoch (CCD+R) a L. Král (CCD+R, vizuální).

Díky moderním technologiím jako jsou mobilní telefony a email se informace o objevu mohla rozšířit mezi většinu pozorovatelů na světě, a ještě během objevové noci mohla být pořízena další pozorování po celé planetě. Pilní čeští pozorovatelé se tak dočkali zadostiučinění za stovky a tisíce strávených pod noční oblohou a tento objev je obrovským způsobem povzbudil k další činnosti.

Krásný příběh, že ano? Čím ale bylo způsobeno vzplanutí V838 Mon? Supernovy a novy vyvrhují do vesmíru ohromné množství hmoty. I když se zdá, že byl při vzplanutí V838 Mon vyvržen nějaký materiál do vesmíru, tak to, co je vidět na videu níže, které zachycuje období 2002-2006, je ve skutečnosti vně se pohybující světelné echo vzplanutí.

Ve světelném echu se světlo vzplanutí postupně odráží na stále vzdálenějších elipsoidech ve složitém poli okolního mezihvězdného prachu, který již hvězdu obklopuje. Hypotézy o příčině její proměnnosti jsou velmi různé, ale v současnosti se za nejpravděpodobnější model vzplanutí V838 považuje degradace orbity a následné splynutí dvou poměrně normálních hvězd.

Zdroj: cs.wikipedia.org, astro.cz
Foto: NASA/ESA
Video: ESA/Hubble

Místo pro Vaše názory a komentáře (viz Pravidla pro komentáře):