Synestia: Nová teorie vysvětlující vznik Měsíce

Publikované umělecké ztvárnění představuje horký a roztavený Měsíc vynořující se z útvaru v podobě obří rotující koblihy z vypařené horniny nazvané „synestia“, která se vytvořila při srážce dvou těles planetárních rozměrů. Synestia je znázorněna v procesu kondenzace plynů a následného vytváření planety Země. Tento nový model odpovídá na nevyřešenou otázku při vysvětlování původu Měsíce, proč je jeho složení srovnatelné se Zemí. To dosavadní teorie do detailu nevyřešily.

Nové vysvětlení původu Měsíce předpokládá jeho vznik „uvnitř Země“, když naše planeta byla ještě žhavým a rotujícím oblakem vypařené horniny, který autoři nové teorie nazývají termínem synestia.

Tato nová vědecká práce řeší vlastnosti Měsíce, které bylo obtížné vysvětlit pomocí dosavadních teorií,“ říká Sarah T. Stewart, profesorka výzkumu Země a dalších planetárních těles na University of California (UC) Davis. „Měsíc je z chemického hlediska téměř stejný jako Země, avšak s některými odlišnostmi. Toto je první model, který může vysvětlit složení našeho souputníka,“ doplňuje Sarah Stewart.

Simon Lock, postgraduální student na Harvard’s Department of Earth and Planetary Sciences, je hlavním autorem studie, která předpokládá, že se Měsíc zformoval uvnitř plynného oblaku tvaru koblihy (vědci jej označují jako synestia), představujícího vypařený kamenný materiál dvou planetárních těles, která se srazila. Tuto teorii upřednostňuje před doposud favorizovanou představou zformování tělesa z vyvrženého materiálu v důsledku srážky mladé Země s velkým tělesem (nebo několika tělesy).

TIP:   Odstartovala čínská raketa CZ-4C s retlansační sondou Queqiao na palubě

Pod studií publikovanou 28. 2. 2018 v časopise Journal of Geophysical Research jsou kromě Simona Locka podepsáni další autoři: Sarah Stewart (UC Davis), Michail Petaev (Harvard), Zoë Leinhardt (Bristol), Mia Mace (Bristol), Stein Jacobsen (Harvard) a Matija Cuk (SETI).

Běžně akceptovaná teorie vzniku Měsíce předpokládá, že se proto-Země srazila s tělesem velikosti Marsu, přičemž došlo k vyvržení části materiálu na oběžnou dráhu kolem mladé Země,“ říká Simon Lock. „Tato hmota vytvořila prstenec, který se později zformoval do podoby tělesa kulového tvaru – souputníka planety Země. Tento základní model se s menšími úpravami používá zhruba 20 let. Pravděpodobně však není úplně správný,“ dodává Simon Lock.

Nová práce popisuje vlastnosti Měsíce, které jsou obtížně vysvětlitelné dosavadními teoriemiToto je první model, který je v souladu se zjištěným složením Měsíce,“ říká Sarah T. Stewart. Výzkumy ukázaly, že složení izotopů je u Země i Měsíce téměř identické, což naznačuje, že jejich materiál může pocházet ze stejného zdroje. Avšak podle dřívější základní představy se Měsíc zformoval převážně z pozůstatků pouze jednoho ze dvou těles, která vzájemně kolidovala.

Výzkumy ukázaly, že Měsíc v mnohem menším množství obsahuje některé těkavé látky – jako například draslík, sodík a měď – které jsou obvyklé na Zemi. „Žádné vhodné vysvětlení tohoto problému neexistovalo,“ říká Simon Lock. „Vědci navrhovali rozličné hypotézy, jak by se mohl Měsíc zbavit méně těkavých látek, avšak žádná z nich nebyla schopná vyrovnat kvantitativní složení Měsíce.“ Scénář, který navrhl Simon Lock se svými spolupracovníky, začíná jako dřívější teorie velkou srážkou těles, ale spíše než vytvoření prstence z vyvrženého roztaveného materiálu počítá s vytvořením útvaru nazvaného synestia.

Zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí, (SciTechDaily, University of California, Davis), autor: FRANTIŠEK MARTÍNEK, foto: Sarah Stewart/UC Davis based on NASA rendering, Simon Lock. Doporučený odkaz: The origin of the Moon within a terrestrial synestia